Skupina ČEZ loni odvedla státu na daních z neočekávaného zisku 30,1 miliardy Kč
Skupina ČEZ loni odvedla státu na daních z neočekávaného zisku, takzvané windfall tax, 30,1 miliardy korun. Na zálohách zaplatila 31,5 miliardy korun, očekává tak přeplatek 1,4 miliardy korun. Na odvod z nadměrných příjmů pak ČEZ vyplatil deset miliard korun, na zálohách zaplatil 12,1 miliardy korun. I za ten tak skupina očekává přeplatek - 2,1 miliardy korun. Na pondělní valné hromadě firmy to řekl šéf právního oddělení ČEZ Ondřej Landa. Pokud by podle něj odvody v ČR nebyly v roce 2023 zavedeny, skupina by státu odvedla přibližně stejnou částku jako v případě souběžné daně.
Na zálohách na windfall tax za letošní rok společnost za první dvě čtvrtletí zaplatila 15 miliard korun a za další půl rok plánuje zaplatit stejnou částku. Podle Landy jsou tedy zálohy srovnatelné s výdaji za loňský rok, což je běžná praxe. Predikce pro odvod za windfall tax za rok 2024 se pohybují mezi 25 až 32 miliardami korun, uvedl. Základem pro výpočet záloh na windfall tax, které splatných v roce 2023, byl rok 2022, respektive fiktivně stanovená daň z neočekávaných zisků za rok 2022.
Podle Landy ČEZ nemusí platbu daně právně napadat, protože její dopady nejsou tak výrazné a nemají "rdousící efekt". Podle výroční zprávy ČEZ v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou podle zprávy byly právě mimořádné daně a odvody. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč.
Landa na valné hromadě tímto způsobem odpovídal na dotaz akcionáře a dlouhodobého kritika ČEZ Michala Šnobra. Ten odpověď nepovažoval za dostatečnou, jelikož neuvádí čísla v širším kontextu. "Sedmdesátiprocentním akcionářem ČEZ je stát a ten je také příjemcem windfall daně. Je nepochybné, že jediný kdo je v tomto řetězci poškozen jsou minoritní akcionáři, na které evidentně podle odpovědi představenstvo společnosti nebere potaz," dodal Šnobr. Následně zažádal o přestávku na zformulování dalších dotazů, v čemž mu nebylo vyhověno. K protestnímu vyjádření Šnobra se následně přidal další akcionář, který Landovu odpověď označil za obhajobu státního postupu.
Jedním z bodů valné hromady je také návrh na vyplacení dividendy. Představenstvo společnosti v květnu navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. Stát, který je největším akcionářem podniku, protinávrh nepodal, přestože tomu tak v minulých letech někdy bylo. V případě schválení návrhu ČEZ by stát měl dostat přes 19 miliard korun, loni to bylo 54 miliard korun.
Zdroj: ČTK
