Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 % HDP, roste i v Česku
Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 % hrubého domácího produktu z hodnoty 81,5 % HDP v posledním loňském čtvrtletí. V pondělí to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dále se ale zvyšuje i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
Podobně se zhoršila situace i v zemích eurozóny. Zadlužení dvaceti zemí platících eurem je vyšší než zadlužení celé EU a dostalo se na 88,7 % HDP. Na konci čtvrtého čtvrtletí loňského roku činilo 88,2 % HDP. Meziročně je zadlužení eurozóny i celé unie nižší, naopak v České republice se zvýšilo a na konci letošního prvního čtvrtletí činilo 43,4 % HDP.
Státní dluh se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v EU nad 14,10 bilionu eur, zatímco před rokem přesahoval 13,53 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,33 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci prvního čtvrtletí roku 2023, přesahoval 3,09 bilionu korun.
Nejvyšší zadlužení v EU má nadále Řecko, kde se ale situace postupně zlepšuje. Na konci prvního čtvrtletí zadlužení dosahovalo 159,8 % HDP ve srovnání s hodnotou 161,9 % na konci čtvrtého čtvrtletí loni a 169,4 % HDP před rokem. Zadlužení nad 100 % měla ještě Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko. Naopak nejnižší zadlužení, konkrétně 22,6 % HDP, mělo Bulharsko.
Nejrychleji se v mezičtvrtletním srovnání zadlužení zvyšovalo na Slovensku. Zvýšilo se tam o 4,6 procentního bodu na 60,7 % HDP. Rychlý růst zadlužení registrují také Estonsko a Belgie. Naopak nejvýrazněji se zadlužení snížilo v Řecku, pak na Kypru, v Nizozemsku a ve Švédsku. Mírně snížit zadlužení dokázalo i Německo.
Deficit veřejných financí EU pak v prvním čtvrtletí podle sezónně přepočtených údajů dosáhl 3 % HDP, a zlepšil se tak proti deficitu 3,9 % HDP na konci loňského čtvrtého čtvrtletí, uvedl v samostatné zprávě Eurostat. V České republice deficit klesl na 2 % z 3,2 % HDP na konci loňského roku. Nižší deficit má rovněž eurozóna, kde klesl z 4 % na 3,2 %.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 a 1998, kdy činilo 9 % HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z 10 % se dostalo až na 41 % HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 % HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP a rozpočtové deficity 3 % HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Zdroj: ČTK
