Evropské akcie v pátek uzavřely na rekordu, za celý měsíc si připsaly přes procento

Za celý týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 1,34 %, zisk zaznamenal už čtvrtý týden za sebou, což je nejdelší růstové období indexu od konce března. V pátek index stoupl o 0,09 % a uzavřel na 525,05 bodu, indexy jednotlivých trhů se ale mírně snížily - britský FTSE 100 o 0,04 % na 8 376,63 bodu, německý DAX o 0,03 % na 18 906,92 bodu a francouzský CAC 40 o 0,13 % na 7 630,95 bodu.

Globální akciové trhy v pátek podpořil zvýšený optimismus ohledně vývoje americké ekonomiky a očekávání snížení úroků v září centrální bankou USA a Evropskou centrální bankou. Toto očekávaní posílily tento týden zprávy o inflaci z Evropy i Spojených států.

V pátek se dařilo akciím realitních společností, které jsou citlivé na vývoj úrokových sazeb. Trhy nyní očekávají, že ECB na svém zasedán příští měsíc sníží základní úrok o čtvrt procentního bodu. Posílily také banky. Klesly však akcie nápojové firmy Pernod Ricard (-1,79 %).

Za celý uplynulý týden index FTSE 100 přidal 0,59 %, DAX se zvýšil o 1,47 % a CAC 40 zpevnil o 0,71 %.

Za srpen si všechny hlavní regionální evropské burzy připsaly zisk. Nejúspěšnější byl španělský akciový trh, který vzrostl o tři procenta. FTSE 100 za měsíc přidal 0,10 %, DAX se zvýšil o 2,15 % a CAC 40 zpevnil o 1,32 %.

Lepší ekonomické údaje a naděje na snížení úrokových sazeb v Evropě i v USA pomohly evropským akciím odrazit se po masivním výprodeji na začátku srpna, kdy prudký pokles technologických akcií, ukončení spekulativních obchodů s jeny a obavy z recese v USA způsobily pád globálních akcií. Index STOXX 600 klesl 5. srpna na nejnižší hodnotu za šest měsíců, od té doby však posílil o téměř deset procent.

Evropský statistický úřad Eurostat v rychlém odhadu v pátek uvedl, že inflace v eurozóně v srpnu klesla na 2,2 % z červencových 2,6 %. Byla tak nejnižší od července 2021. Přispěl k tomu hlavně pokles cen energií.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Inflace v eurozóně v srpnu klesla na 2,2 % z červencových 2,6 %. V pátek to v rychlém odhadu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Nejvíce meziročně zdražily služby, a to o 4,2 %. V červenci se jejich ceny zvýšily o 4 %. Naopak meziročně zlevnily energie. Údaje za celou EU rychlý odhad neobsahuje.
• Počet lidí bez práce v Německu v srpnu vzrostl o 63 000 na 2,872 milionu. Míra nezaměstnanosti tak oproti předchozímu měsíci stoupla o 0,1 procentního bodu na 6,1 procenta. V předběžné zprávě to v pátek oznámil Spolkový úřad práce, podle nějž je počet nezaměstnaných meziročně o 176 000 vyšší.
• Maďarské konsorcium Ganz-MÁVAG oficiálně stáhlo nabídku na odkoupení španělské železniční společnosti Talgo. Stalo se tak poté, co španělská vláda vyjádřila k transakci odmítavý postoj. Oznámil to španělský regulátor CNMV, který v pátek zveřejnil dopis, v němž to konsorcium uvádí. Ganz-MÁVAG také oznámil, že se obrátí na správní soud a bude usilovat o kompenzaci.
• Ruská vláda zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 3,9 % z dříve předpokládaných 2,8 %. Ruské státní televizi to v pátek řekl ministr financí Anton Siluanov. Hospodářský růst by tak měl zrychlit z loňských 3,6 %, a to díky zvýšeným státním výdajům, napsala agentura Reuters.
• Německo: Index dovozních cen v červenci meziročně vzrostl o 0,9 % (odhad: +1,7 %, červen: +0,7 %) a meziměsíčně se snížil o 0,4 (odhad: stagnace, červen: +0,4 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide v srpnu meziročně vzrostl o 2,4 % (odhad: +2,9 %, červenec: +2,1 %) a meziměsíčně se snížil v souladu s odhady o 0,2 % (červenec: +0,3 %).
• Francie: Meziroční inflace podle předběžných údajů v srpnu klesla na 1,9 % (odhad: +1,8 %, červenec: +2,3 %), meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 % (odhad: +0,5 %, červenec: +0,2 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Zatčení zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova nebylo podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona motivováno politicky, je to rozhodnutí justice. Macron se tak v pondělí vyjádřil na sociální síti X. Durova francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže a nyní je ve vazbě. Vyšetřování se týká celkem 12 trestných činů. Někteří ruští představitelé Francii kritizovali, že se chová jako diktatura.
• Podnikatelská nálada v Německu se tento měsíc opět zhoršila. Index podnikatelského klimatu, který sestavuje mnichovský ekonomický institut Ifo, klesl na 86,6 bodu z červnových 87 bodů. Horší je i hodnocení současné situace a očekávání do dalších měsíců, dodal institut.
• Provozovatel alternativní taxislužby Uber dostal v Nizozemsku pokutu 290 milionů eur. V rozporu s pravidly Evropské unie posílal osobní data evropských řidičů taxi do centrály ve Spojených státech, oznámil v pondělí nizozemský úřad pro ochranu osobních údajů. Uber podle něj s kritizovanou praxí už přestal, firma s pokutou nesouhlasí a chce se odvolat.
• Kanadská společnost Drayton Aerospace předložila nabídku na privatizaci většinového podílu v Czech Airlines Technics, která je dceřinou firmou Letiště Praha. Podle Drayton Aerospace by akvizice znamenala čtyřicetiprocentní zvýšení příjmů CSAT. Firma o tom v pondělí ČTK informovala v tiskové zprávě. Czech Airlines Technics provádí těžkou i lehkou údržbu a opravy letadel.
• Maďarská centrální banka v úterý přerušila déle než rok trvající snižování úrokových sazeb, reagovala tak na vzestup inflace a pokles kurzu domácí měny. Základní sazbu podle očekávání na srpnovém jednání ponechala na 6,75 %, signalizovala však, že by mohla ve zbytku roku sazby opět snížit.
• Hrubý domácí produkt Německa v druhém čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 0,1 % po růstu o 0,2 % v prvním čtvrtletí. V úterý to v konečné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Potvrdil tím předběžné údaje z července.
• Důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku se dál zhoršuje, ukázal průzkum institutu GfK. Index důvěry na září, který GfK sestavuje spolu s institutem NIM, nečekaně klesl na -22 bodů ze srpnové hodnoty -18,6 bodu. Institut v úterý uvedl, že důvodem zhoršení důvěry jsou růst nezaměstnanosti, snižování počtu pracovních míst a krachy firem.
• Stovky zaměstnanců Volkswagenu tráví čas ve společnosti Xpeng, kde německý automobilový gigant a čínský startup pracují na vytvoření elektrických vozů pro Čínu, řekl CNBC spoluprezident společnosti Xpeng Brian Gu. Volkswagen v červenci 2023 oznámil investici ve výši 700 milionů dolarů do společnosti Xpeng na společný vývoj dvou elektrických vozů pro čínský trh. Očekává se, že auta začnou sjíždět z výrobní linky v roce 2026, partnerství pomůže globálním ambicím čínské značky, upřesnil Gu.
• Španělská vláda zamítla prodej železniční společnosti Talgo maďarskému konsorciu Ganz-Mávag. V oznámení to uvedlo ministerstvo hospodářství. Španělský burzovní regulátor CNMV krátce předtím pozastavil obchodování akcií Talga se zdůvodněním, že bude zveřejněna důležitá informace. O spolupráci s Talgem projevil zájem i český strojírenský podnik Škoda Group.
• Skandinávské aerolinky SAS po dvou letech opustily režim bankrotové ochrany ve Spojených státech, zlepšila se jejich finanční situace a mají i nové vlastníky. Firma o tom informovala v tiskové zprávě.
• Německá spolková vláda spolu s vládou zemskou investují 400 milionů eur do záchrany společnosti Meyer Werft. Získají tak v tomto rodinném podniku 80% podíl a zajistí mu budoucnost. Uvedl to ve středu ministr hospodářství spolkové země Dolní Sasko Olaf Lies. Společnost Meyer Werft patří k největším stavitelům výletních lodí na světě, založena byla v roce 1795.
• Britské nadnárodní farmaceutické společnosti Mundipharma se ani napodruhé nepodařilo najít kupce pro svoji čínskou pobočku. S odvoláním na dva informované zdroje o tom ve středu informovala agentura Reuters. Společnost, která vyrábí například lék na bolest OxyContin, transakcí pověřila německou Deutsche Bank a chtěla z ní získat zhruba jednu miliardu dolarů.
• Návrh polského státního rozpočtu na příští rok počítá s rekordně vysokými výdaji na obranu, uvedl ve středu podle tiskových agentur polský premiér Donald Tusk. Polsko plánuje vynaložit na obranu v příštím roce 4,7 % hrubého domácího produktu, řekl náměstek ministra obrany Stanislaw Wziatek agentuře PAP ještě před premiérovou tiskovou konferencí k návrhu vládou přijaté podoby státního rozpočtu. Polsko své obranné výdaje zvýšilo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
• Mezinárodní věřitelé oficiálně schválili plán Ukrajiny na restrukturalizaci dluhu v hodnotě přes 20 miliard dolarů. Oznámila to dnes ukrajinská vláda. Plán podle Kyjeva do určeného termínu schválili držitelé více než 97 % dluhopisů, takže se restrukturalizace může uskutečnit.
• Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina ve čtvrtek varoval Paříž před politickou perzekucí v případě podnikatele ruského původu a zakladatele platformy Telegram Pavla Durova. Ten byl v sobotu zadržen po přistání u Paříže a ve středu večer ho justice začala stíhat. Na Durovovu obranu vystoupili i představitelé Spojených arabských emirátů, jejichž občanství spolu s ruským a francouzským Durov má. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu v srpnu kleslo na 1,9 % z červencových 2,3 %. Důvodem byly nižší ceny energií. V předběžné zprávě to ve čtvrtek uvedl spolkový statistický úřad Destatis. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,1 %.
• Meziroční růst polské ekonomiky v druhém čtvrtletí dosáhl 3,2 %, tedy nejvyššího tempa za téměř dva roky. Stojí za tím silná soukromá spotřeba a rychlé zvyšování mezd. Vyplývá to podle agentury Reuters z čtvrteční zprávy polského statistického úřadu.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v srpnu podle finálních dat klesl na -13,5 bodu (flash: -13,4 bodu, červenec: -13 bodů).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group v prvním pololetí meziročně vzrostl zisk z pojišťovacích aktivit o 6,2 % na 585 milionů eur. Na úrovni zisku před zdaněním společnost vykázala výsledek 481 milionů eur po 462,9 milionu eur za první polovinu loňského roku. Čistý zisk společnosti pak v období od ledna do června stoupl na 351,7 milionu eur z 343,4 milionu eur.
• Ruská ropná společnost Lukoil v prvním pololetí díky růstu tržeb zvýšila čistý zisk meziročně o 4,6 % na 590,2 miliardy rublů (zhruba 146 miliard Kč). Oznámila to ve čtvrtek podle agentury Reuters firma, která je druhým největším producentem ropy v Rusku za konkurentem Rosněfť.
• Čistý zisk ruské plynárenské společnosti Gazprom se v prvním pololetí meziročně více než ztrojnásobil a překročil bilion rublů (zhruba 247 miliard Kč). Za růstem zisku stál vyšší vývoz plynu a opatření ke kontrole nákladů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čtvrteční sdělení firmy.
• Výsledky Pernod Ricard v FY2024: Čistý zisk 1,48 miliardy EUR (meziročně: -35 %), provozní zisk 3,12 miliardy EUR (meziročně: -7 %).

Zdroj: CNBC, ČTK