Slovensko musí podle ministra zlepšit hospodaření kvůli financování státu
Slovensko musí v příštím roce podle ministra financí Ladislava Kamenického snížit schodek veřejných financí, aby se nezhoršily podmínky financování státního dluhu. Kamenický to v pondělí řekl ve sněmovně k vládnímu návrhu konsolidačního balíčku v hodnotě 2,7 miliardy eur, který počítá zejména se zvýšením daní či se zavedením nové daně z finančních transakcí. Opozice, zaměstnavatelé i odbory předlohu už dříve kritizovali. Očekává se, že poslanci o opatřeních, jejichž nastavení vládní koalice v průběhu jednání sněmovny mění, budu hlasovat později v tomto týdnu.
"Nelze zpochybnit, že celková suma 2,7 miliardy eur je potřebná. Pro mě i finanční trhy je důležité, zda konsolidační balík na rok 2025 projde parlamentem. Pokud neprojde, podmínky půjček se zhorší," řekl Kamenický ve sněmovně, která dopoledne začala o konsolidačním balíčku jednat v klíčovém druhém čtení.
Podle Kamenického je cílem vlády v příštím roce snížit podíl schodku veřejných financí Slovenska na výkonu ekonomiky na 4,6 až 4,7 procenta z letos plánovaných zhruba šesti procent. Slovensko by tak nadále neplnilo například pravidlo, že členský stát Evropské unie musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Kvůli tomu EU zařadila Slovensko mezi skupinu zemi, s nimiž v létě zahájila řízení kvůli překročení stanovených rozpočtových deficitů.
"V balíčku stále zůstávají všechna negativa. Stát na sobě nešetří, ale nařizuje to firmám a lidem," řekl poslanec opoziční strany Svoboda a Solidarita Marián Viskupič. Dodal, že na snížení rozpočtového schodku chce vláda použít jen část z očekávaných vyšších výnosů a zbytek použije na výdaje.
Vládní koalice po kritice konsolidačního balíčku navrhla jeho úpravy. Například ubytovací služby, tisk a knihy by měly být zatížené pouze pětiprocentní daní z přidané hodnoty (DPH), jejíž základní sazba má stoupnout na 23 z nynějších 20 procent. Oproti původnímu návrhu by také měly být menší škrty v růstu platů zdravotníků, kteří už pohrozili odstoupením od přesčasů nad základní zákonný limit. Ministerstvo financí také ustoupilo od plánu zvýšit zvláštní zdanění energetických firem. Naopak, sazba daně z příjmů pro právnické osoby s příjmy nad pět milionů eur (126 milionů Kč) ročně má stoupnout až na 24 z nynějších 21 procent.
Podle nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz bude firemní daň ze zisku na Slovensku nejvyšší ze všech postkomunistických zemí ve střední a východní Evropě. Analytici také upozornili, že konsolidační balíček se zaměřuje hlavně na zvýšení příjmů státu.
V Česku firmám na začátku letošního roku stoupla daň z příjmu na 21 z 19 procent. ČR uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a sníženou 12 procent.
Podnikatele na Slovensku včetně ostatních právnických osob, mezi které patří také různé nevládní organizace, podle vládního návrhu zatíží nová daň z finančních transakcí. Podléhat ji například budou až na výjimky všechny odcházející platby z jejich bankovních účtů. V příštím roce chce stát na této dani vybrat přes půl miliardy eur a později až zhruba tři čtvrtě miliardy eur ročně.
Opoziční strany konsolidační balíček kritizují kromě jiného z důvodu, že podle nich způsobí zdražování. Například nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko tvrdilo, že tříčlenná rodina přijde o tisíc eur ročně, zatímco členové vlády si už letos výrazně přilepšili. Vláda schválila výrazné navýšení takzvaných paušálních náhrad pro premiéra a ministry; tyto náhrady jsou součástí jejich platu a nepodléhají dani z příjmů. Základní plat členů slovenské vlády je ze zákona zmrazen kvůli vysokému státnímu dluhu.
Zdroj: ČTK
