Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle odhadu ČSÚ meziročně vzrostla o 1,3 %

Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) podpořila rostoucí domácí poptávka, zatímco zahraniční poptávka stagnovala. „K meziročnímu růstu ekonomiky přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností, které rostou nepřetržitě od začátku roku. Pozitivní příspěvek měly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Mezičtvrtletní růst hrubé přidané hodnoty, tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, pozitivně ovlivnil především zpracovatelský průmysl. Dařilo se i stavebnictví. Meziroční růst podpořila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a peněžnictví a pojišťovnictví. Dařilo se také většině odvětví služeb. Naopak pokračoval pokles v průmyslu.

Zaměstnanostse mezičtvrtletně nezměnila a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,5 %.

Analytici: Růst české ekonomiky zůstává křehký, brzdí ho slabá domácí spotřeba a utlumené investice

Navzdory meziročnímu růstu HDP o 1,3 % zůstává česká ekonomika v pomalém tempu oživení. Slabá spotřeba domácností, utlumený zahraniční obchod a chybějící investice brání rychlejšímu rozvoji. Podle analytiků je růst závislý především na domácí poptávce a mírně se zlepšujícím výkonu průmyslu. Výhled pro příští rok zůstává opatrný a nadále závisí na posílení zahraniční poptávky.

"Meziroční růst HDP o 1,3 % je nutné brát v kontextu velmi slabého 3. čtvrtletí roku 2023, když spotřeba domácností byla v tomto čtvrtletí velmi výrazně utlumená," vysvětluje Miroslav Novák, analytik Akcenta CZ.

"Česká ekonomika – jako poměrně malé na export orientované hospodářství – se tentokrát musela primárně spoléhat na domácí spotřebitelskou a vládní poptávku. Ve třetím čtvrtletí však vypadl nejenom zahraniční obchod, ale rovněž i investice. Pokud ekonomika ztratí investiční drive, ochuzuje se o rychlejší růst a konkurenceschopnost v budoucnu," uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Nabídkovou stranu české ekonomiky podle něj táhnou služby podporované rostoucí domácí poptávkou i zvýšeným zájmem zahraničních návštěvníků. "Mezikvartální růst však podpořil i průmysl, nejspíš díky velmi příznivým výsledkům tuzemských automobilek. Ty sázejí nejenom na shůry tlačenou elektromobilitu, ale přitom si udržují i schopnost vycházet vstříc zájmům spotřebitele v případě vozů s tradičním pohonem," dodal Petr Dufek s tím, že očekává celoroční růst HDP ve výši 1 %.

"Česká ekonomika se odrazila ode dna, ale pomaleji, než jsme si přáli. Zahraniční poptávka zůstává utlumená a domácnosti utrácejí spíše zadrženě. To ve výsledku znamená letošní růst české ekonomiky okolo 1 % s potenciálními riziky směrem níže. V příštím roce očekáváme významnější růst ve spojitosti s vyšší důvěrou spotřebitelů a oživením v zahraničí. Nicméně zejména vývoj v zahraničí je hlavním rizikem pro tuzemské hospodářství," uvedl Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.

"V letošním roce očekáváme růst české ekonomiky o skromných 0,8 % a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 %. Brzdou ekonomiky ještě nějakou dobu pravděpodobně zůstane průmysl, který čelí především nižší poptávce po průmyslovém zboží. Vliv na to má i slabý výkon německého hospodářství, které by v letošním roce mělo více či méně stagnovat. Výsledek tuzemského HDP za poslední čtvrtletí letošního roku může být navíc negativně ovlivněn zářijovými povodněmi," říká Martin Gürtler z Komerční banky.

Zdroj: ČSÚ