Čína umožní místním vládám vydat další dluhopisy a zbavit se skrytého dluhu

Podpora místních vlád je klíčovým krokem ve snaze snížit systémové riziko a celkově podpořit ekonomiku. O chystaných podpůrných opatřeních se v posledních dnech hojně spekulovalo na finančních trzích. Návrh na zvýšení stropu pro zadlužení místních vlád schválil stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, což je nejvyšší zákonodárný orgán v zemi. Zasedal od pondělí do dneška.

"Činitelé pravděpodobně neviděli potřebu rázné reakce na Trumpovo vítězství před jeho nástupem do úřadu, vzhledem k relativně zdrženlivé reakci trhu po volbách,“ řekl hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Pantheon Macroeconomics Duncan Wrigley. "Příští rok to bude něco jiného, ale úředníci to budou brát tak, jak to přijde," dodal.

První reakce finančních trhů nebyla příznivá, akciové indexy v Šanghaji i v Hongkongu odepsaly zhruba jedno procento. Ministr financí Lan Fo-an později na tiskové konferenci signalizoval, že na další podpoře se pracuje, nic konkrétního k tomu ale nesdělil. Ekonomové chtěli vidět opatření, které podpoří zejména poptávku, a to jak tu spotřebitelskou, tak tu mezi podniky. Nově ohlášená opatření tak ekonomové vnímají spíše jako stabilizační, než jako zaměřená na podporu hospodářského růstu.

"My jsme uvažovali o částce asi dva biliony jüanů, a já bych řekl, že je to víceméně v souladu s očekáváním, když vezmete v úvahu ten časový horizont," řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti UBP v Hongkongu Carlos Casanova, který se zaměřuje na Asii. "Finanční trhy to zklame, protože Čína potřebuje mnohem víc," dodal. Pro srovnání - částka deset bilionů jüanů odpovídá téměř patnácti rozpočtům České republiky.

Čína už přijala více opatření, jejichž cílem je podpořit ekonomiku. Ta se od pandemie covidu-19 nezotavila tak silně, jak si vláda představovala. Dosavadní série stimulačních opatření už ale zajistila, že akciový trh v pevninské Číně od září vzrostl asi o 30 procent. Polevil tím i tlak na centrální vládu, aby okamžitě jednala a hospodářství podpořila ještě více.

Místní vlády, které čelí vysokým dluhům a poklesu příjmů, snižují platy státních zaměstnanců a hromadí dluhy u společností ze soukromého sektoru. Do reálné ekonomiky tak neproudí tolik peněz, kolik by mělo, nehledě na to, že kvůli tomu i sílí deflační tlaky. Potíže místních vlád pramení z krize, která v roce 2021 zasáhla realitní sektor a která vládám prudce snížila příjmy z prodeje půdy developerům. Tyto příjmy byly klíčovým zdrojem financí pro města a provincie.

Ministr financí v pátek řekl, že vedle šesti bilionů jüanů, o které se budou místní vlády v příštích třech letech moci více zadlužit, budou mít vlády k dispozici další čtyři biliony jüanů. Peking je poskytne ve zvláštní kvótě místních dluhopisů, které bude za stejným účelem přidělovat každý rok po dobu pěti let.

"Nedostatek přímých fiskálních stimulů naznačuje, že autoři těchto opatření ponechávají prostor pro pozdější dopady vlivu Trump 2.0," řekl hlavní analytik společnosti ANZ v Šanghaji Sing Čao-Pcheng. Poukázal tak na změnu v obchodních vztazích, která Čínu od příštího roku čeká s nástupem prezidenta Trumpa do funkce. Trump v kampani sliboval 60procentní clo na dovoz čínského zboží a cly zatížil vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi už za svého prvního prezidentství v letech 2017 až 2021.

Vláda v Pekingu si na letošní rok dala cíl dosáhnout pětiprocentního růstu hrubého domácího produktu (HDP). Statistika za třetí čtvrtletí ale ukázala, že meziroční tempo růstu HDP zvolnilo na 4,6 procenta ze 4,7 procenta ve druhém čtvrtletí. Pětiprocentního růstu ekonomika podle názoru mnoha analytiků i některých mezinárodních institucí letos nedosáhne.

Čínská centrální banka v pátek uvedla, že objem nesplacených úvěrů poskytnutých na financování nákupu nemovitostí na konci třetího čtvrtletí činil 52,9 bilionu jüanů (téměř 173 bilionů Kč). Meziročně to znamená pokles o jedno procento. Objem nesplacených hypoték jednotlivců se pak snížil o 2,3 procenta na 37,56 bilionu jüanů (122,8 bilionu Kč).

Zdroj: ČTK