Německý ústavní soud se zabývá návrhem na zrušení solidární daně
Německý ústavní soud se v úterý začal zabývat návrhem na zrušení takzvané solidární daně, která byla kdysi zavedena k financování rozvoje chudších východních spolkových zemí. Daň už nyní neplatí zhruba 90 procent poplatníků, podle skupiny politiků liberální Svobodné demokratické strany (FDP) by ale měla být zrušena úplně. Verdikt by mohl padnout až za několik měsíců.
Solidární daň, v Německu známá jako soli, zavedla v roce 1991 vláda kancléře Helmuta Kohla. Cílem bylo financovat z ní náklady spojené se znovusjednocením Německa v roce 1990, především rozvoj spolkových zemí, které na východě vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR). Původně se měla vybírat jen rok, ale v roce 1995 byla použita znovu. Až v roce 2019 vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodla, že ji budou od roku 2021 platit jen lidé s nejvyššími příjmy a podniky, zbytku se týkat nebude.
Skupina poslanců FDP, která se orientuje na střední třídu a nejbohatší voliče, proti dani podala stížnost k ústavnímu soudu, v níž kritizuje nerovný přístup k různým daňovým poplatníkům. Podle nich je navíc po skončení platnosti takzvaného Paktu solidarity II k financování východoněmecké infrastruktury a oživení východoněmeckého hospodářství na konci roku 2019 nyní neústavní.
Zrušením daně by podle Institutu německého hospodářství (IW), který má blízko k zaměstnavatelům, ušetřily podniky v Německu zhruba 65 miliard eur. "Zrušení soli by podniky konečně zbavilo trochu zátěže a dalo jim nutně potřebný manévrovací prostor pro nové investice," uvedl ekonom Tobias Hentze. Podle IW platilo daň v posledních letech asi šest milionů lidí a 600 000 kapitálových společností, za období let 2020 až 2028 by stát teoreticky vybral 122 miliard eur.
Zrušení daně by mělo velký dopad na státní rozpočet. Jen na příští rok naplánovala německá vláda příjmy ze solidární daně na 12,75 miliardy eur. Vznikla by tak další díra v rozpočtu na příští rok, který zatím není schválený a už nyní má položky, u kterých není jasné, z čeho budou financovány. Agentura DPA přitom upozornila, že by ústavní soudci mohli státu dokonce nařídit, aby příjmy ze solidární daně z minulých let vrátil. Od roku 2020 by to bylo zhruba 65 miliard eur. S následky takového rozhodnutí by se zřejmě musela potýkat příští vláda, která vzejde z předčasných voleb.
Není to poprvé, co se solidární daní německé soudy zabývají. Spolkový finanční dvůr, nejvyšší německá soudní instance pro otázky daní a cel, podobnou žalobu loni v lednu zamítl a prohlásil daň za ústavní. Podle něj stát přesvědčivě prokázal, že kvůli znovusjednocení Německa v roce 1990 státní rozpočet nadále potřebuje více peněz.
Zdroj: ČTK
