Snížení sazeb na prosincovém jednání ČNB prosazovali Karina Kubelková a Jan Procházka

"Většina zápisu se opět věnuje debatě o proinflačních rizicích. S tím koresponduje i celková bilance rizik a nejistot výhledu plnění inflačního cíle, kterou radní v souhrnu vyhodnotili jako mírně proinflační. Rizika ve směru vyšší inflace spatřuje většina členů bankovní rady hlavně ve zvýšené dynamice růstu cen služeb a nemovitostí. Oproti minulým zasedáním naopak v záznamu není jako proinflační riziko zmíněna fiskální politika, přestože na tiskové konferenci po zasedání ve výčtu jako tradičně nechyběla. Někteří členové bankovní rady vyjádřili též obavy o zvýšený růst cen potravin," napsal ekonom z Komerční banky Jaromír Gec.

ČNB přerušila uvolňování měnové politiky, základní sazbu potvrdila na 4 %

"Naopak rizikem ve směru nižší inflace jsou podle radních ČNB zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé ekonomiky. V diskuzi ale zároveň zaznělo, že by současný vývoj v zahraničí mohl mít zčásti také stagflační charakter, a toto protiinflační riziko by tak mohlo být jen mírné. S ohledem na mandát ČNB, jehož hlavním cílem je výhradně cenová stabilita, tak radní celkově zdůraznili potřebu v kontextu přetrvávajících inflačních rizik obecně udržovat úrokové sazby spíše na vyšší hladině. A to přestože listopadová prognóza centrální banky předpokládala další pokles repo sazby, která by měla v letošním prvním čtvrtletí v průměru činit 3,50 % a přibližně do poloviny roku by měla klesnout na 3,00 %. Aktualizovaný výhled úrokových sazeb, který měla bankovní rada na prosincovém zasedání k dispozici, byl podle zveřejněného komentáře přibližně v souladu s podzimní prognózou," uvedl dále Gec.

"Trvající slabost ekonomiky bude podle nás vytvářet tlak na další pokles sazeb. Už na příštím zasedání by ČNB měla znát předběžný odhad lednové inflace, který Český statistický úřad letos začíná publikovat. Jeho zveřejnění je stejně jako nadcházející měnověpolitické jednání banky naplánováno na 6. února. Podle nás v lednu inflace poklesne do blízkosti 2,5 % a v průměru za celý rok dosáhne 1,8 %. Oživení tuzemské ekonomiky by navíc mělo být podle naší prognózy mírnější, než s čím počítá ČNB, a současně předpokládáme i silnější kurz koruny. V letošním roce proto očekáváme obnovení cyklu snižování úrokových sazeb tempem 25 bazických bodů. Terminálních 3 % by tak repo sazba mohla dosáhnout v červnu. V tomto směru působí i nižší potenciální růst tuzemské ekonomiky. Ten před pandemií činil zhruba 3 %, nyní ho však odhadujeme v rozmezí 2 a 2,5 %, a to i kvůli strukturálním problémům tuzemského hospodářství. Vzhledem k opatrnosti bankovní rady je nicméně riziko vychýleno směrem k mírnějšímu uvolnění měnové politiky, než předpokládáme.

ČNB - základní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Zdroj: ČNB