Ekonomika eurozóny v čtvrtém čtvrtletí překvapivě stagnovala
Hrubý domácí produkt eurozóny se v posledním loňském čtvrtletí mezikvartálně nezměnil. Ve čtvrtek to v rychlém odhadu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Výsledek překvapil, čekal se růst HDP tempem 0,1 %, a je výrazně horší ve srovnání s třetím kvartálem, kdy se HDP mezičtvrtletně zvýšil o 0,4 %. Meziročně hrubý domácí produkt eurozóny vzrostl o 0,9 %, tedy stejně jako v třetím čtvrtletí, avšak tempo růstu mírně zaostalo za očekáváním ekonomů (1 %).
Za celý rok 2024 ekonomika eurozóny vzrostla o 0,7 %, což je zlepšení proti 0,4 % v roce 2023. HDP celé Evropské unie v posledním loňském kvartálu mezičtvrtletně stoupl o 0,1 % a meziročně přidal 1,1 %. Za celý loňský rok pak ekonomika celé EU stoupla o 0,8 %.
Z jednotlivých zemí eurozóny v poledním loňském čtvrtletí zaznamenaly mezikvartální pokles HDP Německo (-0,2 %), Francie (-0,1 %) a Irsko (-1,3 %). HDP Itálie druhý kvartál v řadě stagnoval, zatímco růst zaznamenaly Španělsko (+0,8 %), Portugalsko (+1,5 %), Litva (0,9 %), Belgie (+0,2 %) nebo Litva (+0,9 %).
Eurozóna - mezičtvrtletní vývoj HDP (v %), zdroj: tradingeconomics.com
"Pohled na první čísla za země EU za loňské čtvrté čtvrtletí rozhodně není příjemný, zvlášť pokud jde o největší unijní ekonomiky. Německo se podle očekávání v závěru roku dostalo opět do útlumu. Ani předchozí čtvrtletí ale nebyla zvlášť pozitivní. Pokud se letos zadaří, bude německá ekonomika alespoň stagnovat. Cynik by řekl, že se Německu podařilo úspěšně nastoupit na cestu nerůstu," napsal Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
"Celkově eurozóna navzdory zklidnění energetických trhů a snížení úrokových sazeb ECB v závěru loňského roku stagnovala. Je zřejmé, že problém nerůstu už není cyklického, ale strukturálního charakteru. Primárně se odvíjí od nástupu deindustrializace, kterou dále povzbudila energetická drahota a bující byrokracie. Kontrast mezi EU a USA snad už nemůže být větší," napsal dále.
"S loňskými slabými čísly se nejspíše budou přepisovat i výhledy na rok letošní, od něhož se v EU čekal nástup konjunktury. Je otázkou, jestli se podaří dosáhnout alespoň jednoprocentního růstu. Situace zhoršuje i vyhlídky pro letošní rok v Česku. Je obtížné si představit, že se v těchto podmínkách tuzemské firmy vrhnou do masivních investic a spotřebitelé do velkých nákupů. Pokud Česko dosáhne dvouprocentního růstu, bude to možné považovat za velký úspěch. A to ještě nepočítám s eventuálním zavedením cel ze strany USA," doplnil Petr Dufek.
Zdroj: tradingeconomics.com
