Česká ekonomika loni i podle zpřesněných dat ČSÚ vzrostla o procento, v posledním kvartálu roku se HDP zvýšil o 0,7 %
Hrubý domácí produkt České republiky podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni stoupl o procento. V posledním čtvrtletí loňského roku se mezičtvrtletně zvýšil o 0,7 %, první odhad udával 0,5 %, a meziročně o 1,8 % namísto původně zveřejněných 1,6 %. Celoroční růst HDP podpořily zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měla především tvorba hrubého kapitálu. Vývoj hrubé přidané hodnoty podpořila hlavně skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a dařilo se i ostatním službám. Pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl.
"Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka," komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
"Zrychlení ekonomiky v závěru roku by mohlo být pozitivní, kdyby šlo současně ruku v ruce s vyšší přidanou hodnotou v ekonomice. A to se fakticky nestalo, protože celková přidaná hodnota vznikající v tomto období stagnovala," říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banka Creditas.
zdroj: ČSÚ
"Data v podstatě potvrdila očekávaný obrázek vývoje české ekonomiky v loňském roce. Jejím hlavním motorem byla postupně se zotavující spotřeba domácností, která má po předchozích zoufalých letech stále co dohánět. Čeští spotřebitelé stále nakupují o 3 procenta méně zboží a služeb než v předpandemickém posledním kvartále roku 2019 a v tomto ohledu tak Česko zůstává suverénně nejslabší zemí Evropské unie. A jelikož právě spotřeba domácností odpovídá téměř polovině celého výkonu tuzemské ekonomiky, není divu, že se toto manko projevuje i při srovnání růstu HDP, který v tomto srovnání řadí Česko na čtvrtou příčku od konce," uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus.
"Solidní růst mezd v kombinaci s nadále nízkou nezaměstnaností ovšem již zřetelně nese své ovoce, když tuzemská spotřeba postupně akceleruje. Na uzdě ji ovšem stále drží poněkud opatrná spotřebitelská nálada a nadále enormně zvýšená tendence k tvorbě úspor. Naopak brzdou ekonomiky byla slabá poptávka v průmyslovém sektoru, kde převládá opatrnost a nevelká ochota k investicím. Podobný scénář očekáváme i v roce 2025. Průmyslovému sektoru by měly pomoci nižší tuzemské i zahraniční úrokové sazby, naopak významným rizikem zůstává hrozba obchodních sporů mezi EU a USA. Geopolitické rozepře pak mohou kazit i spotřebitelskou náladu, nicméně růst výdajů domácností bude podle nás přesto pokračovat. Pokud k významnější mezinárodní eskalaci nedojde, počítáme pro letošek s růstem HDP o obstojných 1,8 %. Případná otevřená obchodní válka by toto číslo ovšem mohla srazit až do okolí 1 %," dodal Vít Hradil.
Analytici pro letošní rok HDP zatím nerevidují. "Vnímáme vzhledem k slabým investicím a rostoucím nejistotám spojeným s globálním obchodem zejména u investic poměrně výrazná rizika a proto letos dál předpokládáme růst v blízkosti 2% (s riziky vychýlenými směrem dolů)," vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
"Výsledky za celý loňský rok už vlastně nijak výrazně nepřekvapily, a proto kvůli nim nemá zatím smysl měnit výhled pro rok letošní. Rizika jsou v důsledku dění v zahraniční vychýlená směrem dolů, ať už kvůli neuspokojivému stavu německé ekonomiky nebo aktuálně hrozícím americkým clům. Pokud si letos česká ekonomika připíše dvě procenta, bude to velký úspěch. Na dřívější časy růstu o tři a více procent však můžeme zcela zapomenout," dodává Petr Dufek.
Zdroj: ČSÚ, Cyrrus
