České ženy vydělávají o 17 % méně než muži na stejných pozicích, Česko se ve srovnání OECD propadlo

Žena zaměstnaná na stejné pozici jako její mužský protějšek si v České republice v průměru vydělá o 17,1 % méně (veškerá data jsou za rok 2023). Rozdíly mezi platy žen a mužů se tak nijak nezmenšují, o rok dříve byl rozdíl 17,4 %. I v dlouhodobém srovnání dochází ke zlepšení situace jen pozvolna, v roce 2000 byl rozdíl v platech žen a mužů 22 %.

České ženy stále vydělávají průměrně zhruba o šestinu méně než muži. Problém přitom není jen na straně zaměstnavatelů. Naopak velká část firem má férové a rovné odměňování za jednu z hlavních priorit personální agendy i celé firemní kultury a strategie. Problém je hlubší, ženy si často o více peněz neumí říct a nepříznivě v tomto směru působí i tradičně dlouhá rodičovská dovolená v Česku. Když žena pracovní svět opustí na 5 i více let, těžko se po tak dlouhé době vrací na pozice se srovnatelným platem s muži, kteří tuto pauzu neměli.

Řešení je ve větším rozšíření částečných úvazků a sdílených pozic. Právě tyto pozice bývají vhodné i pro ženy vracející se do práce po rodičovském volnu. Nedostatek těchto úvazků je daleko větší překážkou pro rovné podmínky na trhu práce než odměňování samotné. V Česku pracuje na plný úvazek 92 % žen, ve vyspělých evropských zemích jsou to jen zhruba dvě třetiny žen.

V žebříčku PwC Women in Work porovnávajícím postavení žen a mužů na trhu práce v zemích OECD se Česká republika řadí do horší poloviny, podle posledních dat jí patří 23. místo z 33 zkoumaných zemí. Je to nejhorší výsledek za posledních osm let. Právě mezinárodní srovnání podtrhuje, že v Česku nedochází ke zlepšení situace. Nejvýše, na 16. místě, byla Česká republika v roce 2020.

Žebříček PwC porovnává postavení žen v práci podle několika faktorů, mezi které patří dostupnost práce, výše odměny či počet žen ve vedoucích pozicích. Nejlepší podmínky podle tohoto žebříčku mají ženy na Islandu, následují Nový Zéland a Lucembursko. Na chvostu zemí OECD jsou Chile, Mexiko a Jižní Korea, z evropských zemí pak především jižní státy jako Itálie, Španělsko či Řecko.

Průměrná výše rozdílu mezi odměňováním žen a mužů ve všech sledovaných zemích je 13,1 %. Jedinou zemí, kde ženy vydělávají na stejné pozici více než muži, je Lucembursko. Do pětiprocentního rozdílu ve mzdách se vešly Belgie, Irsko, Nový Zéland a Itálie. Naopak více než 20% rozdíly jsou v asijských zemích, z evropských zemí tuto hranici přesahuje pouze Estonsko.

Na druhou stranu mají české ženy jednu z nejlepších pozic na světě při shánění práce. Nezaměstnanost v Česku je přes mírný růst dlouhodobě nejnižší v Evropě a to platí i pro zaměstnávání žen. Ačkoli je míra nezaměstnanosti českých žen o necelý procentní bod vyšší než u mužů, je nadále jedna z nejnižších na světě a nepředstavuje zásadní problém. Stále větší zastoupení žen však lze sledovat v hůře placených odvětvích. Bude proto důležité, aby ženy nezapomínaly na vlastní rozvoj, protože rychlý nástup umělé inteligence a digitalizace již nyní vytváří tlak na nové kompetence a bude zásadně proměňovat pracovní trh.

_{Informace v textu vycházejí ze studie PwC Women in Work. Ta zkoumá rovnosti pracovních podmínek ve 33 zemích světa. Výsledné skóre zkoumaných zemí je váženým průměrem hodnocení pěti indikátorů – rovnosti platového ohodnocení, participace žen na trhu práce, rozdílu mezi uplatněním žen a mužů na trhu práce, míry nezaměstnanosti žen a míry zaměstnanosti žen na plný úvazek.}

Zdroj: PwC