5 % HDP na obranu: Tento graf naznačuje, jak náročný cíl to pro země NATO bude

Ještě před začátkem summitu NATO v Haagu se země aliance dohodly na ambiciózním plánu. Do deseti let mají na obranu vydávat 5 % HDP. Z toho 3,5 % má jít přímo na vojenské účely a 1,5 % na bezpečnostní infrastrukturu jako kybernetickou bezpečnost nebo zpravodajské služby. Krok je reakcí na dlouhodobý tlak ze strany USA, které žádají větší sdílení zátěže spojené s garancí bezpečnosti.

Z přehledu loňských obranných výdajů jednotlivých zemí přitom vyplývá, že dosažení zmíněného cíle bude velice obtížné. V roce 2024 splnilo dosavadní 2% výdajový závazek 23 z 32 členských států NATO. Mezi nejlepší patřily Polsko, Estonsko, USA, Lotyšsko a Řecko. Naopak například Kanada, Španělsko nebo Itálie zaostávaly. A i v současnosti je pro některé násobně vyšší desetiletý cíl extrémně náročný, což před summitem dávaly jasně najevo. To byl třeba případ zmíněného Španělska.

Závazek na nové úrovni zatím neplní žádná členská země aliance. Výrazně napřed jsou Polsko a Estonsko, které se kvůli blízkosti Ruska už připravují na obranný rozpočet přesahující 5 % HDP. Polsko deklaruje, že této úrovně dosáhne brzy, Estonsko plánuje mezi lety 2026 a 2029 vynakládat na obranu v průměru 5,4 % HDP ročně.

Některé velké ekonomiky, jako jsou Itálie, Španělsko nebo Kanada, naopak mohou s růstem obranných výdajů bojovat. Německo a Británie pak sice plán od začátku podporovaly, ale mluvilo se o potřebě několikaletého odkladu. V zemích, které jsou geograficky dále od Ruska, jež je evropskými zeměmi NATO vnímané jako největší potenciální hrozba, jsou logicky i více slyšet hlasy proti vyšším výdajům na armádu. Fiskálních starostí mají už tak všichni dost.

Letošní červnový summit NATO se může stát významným milníkem v dějinách evropské bezpečnosti. Otevřenou otázkou nicméně zůstává nejen samotná vnitřní jednota, pokud jde o cíle a závazky aliance, ale také budoucí efektivita zvýšených obranných výdajů. Odborníci totiž upozorňují na to, že během deseti let nelze vybudovat dodatečné výrobní kapacity, které by dokázaly uspokojit očekávanou vyšší poptávku po vojenském a dalším vybavení. Výsledkem tak může být růst cen v celém sektoru, kvůli kterému by efekt vyšších výdajů na obranu byl úměrně menší, než s jakým počítají současné plány.

Zdroj: Reuters