Základní sazba ČNB zůstává na 3,5letém minimu 3,50 %

Dvoutýdenní repo sazba zůstala na tříapůlletém minimu 3,50 %. Diskontní, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, byla potvrzena na 2,50 % a lombardní, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je 4,50 %. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné.

Pro spotřebitele a firmy je stabilita sazeb dobrou i špatnou zprávou zároveň. Na jednu stranu banky nebudou nuceny dále snižovat úročení vkladů, na druhou ale nebudou tlačeny ani k výraznějšímu zlevňování úvěrů.

Guvernér centrální banky Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání řekl, že sazby teď nebylo možné snížit kvůli inflačním tlakům. Upozornil přitom hlavně na inflaci ve službách a na růst cen nemovitostí. Do budoucna podle Michla zůstávají otevřené všechny možnosti, tedy stabilita sazeb, jejich snížení, ale i zvýšení. Guvernér také řekl, že je osobně zastáncem názoru, že sazby mají být na vyšších úrovních, než byly před pandemií covidu-19.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně vzrostly o 2,4 %, tedy tempem o 0,6 procentního bodu vyšším než v dubnu. Ke zrychlení cenového růstu přispěly zejména potraviny. Ceny zboží v květnu úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb se zvýšily o 4,9 %.

"Předpokládám, že jde o přestávku, nikoli konec uvolňování měnové politiky. Pauza ve snižování sazeb má opodstatnění. Inflace je sice blízko cíle, ale jen díky zlevňování pohonných hmot a energií. Inflace naproti tomu vůbec neklesá ve službách a stále více je patrná i na realitním trhu," napsal hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek.

Pro korunu je podle něj ponechání sazeb na stávajících úrovních pozitivní zprávou, protože úrokový diferenciál, o který se česká měna opírá (150 bazických bodů proti ECB), se prozatím nemění.

"V hlavním scénáři jsme dosud předpokládali, že ČNB ve stávajícím cyklu snižování sazeb jejich výši naposledy změní v srpnu a že repo sazba se následně na delší dobu ustálí na 3,25 %. Nyní se ale zdá, že i v srpnu budou převažovat argumenty pro opatrnost bankovní rady a že sazby buď už zůstanou na stávajících úrovních, nebo se jejich příští snížení oddálí přinejmenším do podzimních měsíců," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

O nejvýše jednom snížení sazeb v letošním roce mluví i hlavní ekonom společnosti Citfin Miroslav Novák. Pokud by sazby do konce roku měly v souhrnu klesnout o 50 bazických bodů, musel by podle Nováka výrazněji zpomalit růst tuzemské ekonomiky, například v reakci na cla, a zároveň by musela zeslábnout inflační dynamika a zpomalit růst mezd.

Ekonom Martin Gürtler z Komerční banky naopak zůstává "holubicí". ČNB podle něj sazby do konce roku sníží ještě dvakrát, tu základní na konečná 3 %. "Prognózou poklesu 2týdenní repo sazby na 3 % do konce roku jsme si stále poměrně jistí, načasování zbylých dvou snížení sazeb je ale podle nás teď spojeno s větší mírou nejistoty. Naše aktuální prognóza zahrnuje snížení sazeb o 25 bazických bodů na srpnovém a listopadovém zasedání," napsal.

V ekonomické prognóze zveřejněné na závěr květnového jednání centrální banka uvedla, že by se inflace v Česku letos měla pohybovat mírně nad 2% cílem, na horizontu měnové politiky by se ale už měla nacházet v jeho těsné blízkosti. V průměru by letos měla dosáhnout 2,5 %. Růst domácí ekonomiky by se pak podle centrální banky měl letos i začátkem příštího roku pohybovat okolo 2 %. Ekonomiku by měla podporovat spotřeba domácností.

Bankovní rada ČNB začala uvolňovat měnovou politiku předloni v prosinci poté, co rok a půl kvůli vysoké inflaci udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve sazbu snížila o 0,25 procentního bodu. Loni následovala čtyři dvojnásobná snížení, v srpnu pak bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila. Naposledy loni banka úrokové sazby snížila v listopadu. Po prosincovém a lednovém zasedání zůstala měnová politika beze změny. Letos pak sazby klesly v únoru a květnu.

Zdroj: ČNB