NATO zvedá cíl výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035
Členské státy NATO se ve středu shodly na historickém navýšení výdajů na obranu z dosavadních 2 % na 5 % HDP. Rozhodnutí padlo na pozadí pokračující války na Ukrajině, rostoucí nestability na Blízkém východě a tlaku USA na větší evropskou zodpovědnost v rámci kolektivní obrany.
Na summitu v Haagu ve středu členské země NATO přijaly přelomové rozhodnutí navýšit obranné a bezpečnostní výdaje na 5 % hrubého domácího produktu do roku 2035. Jde o nejambicióznější cíl aliance za více než deset let a zásadní posun v přístupu ke kolektivní bezpečnosti.
Nový cíl zahrnuje minimálně 3,5 % HDP na přímé obranné výdaje, zbytek půjde na kritickou infrastrukturu a výdaje související s civilní odolností, inovacemi a podporou obranného průmyslu. Členské státy budou muset předkládat každoroční plány s realistickým postupem, jak se k cíli postupně dostat.
"Spojenci uznávají závažnost hrozeb, kterým čelíme, a jsou jednotní v tom, že musíme jednat rychle," uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Dodal, že dnešní rozhodnutí představuje "kvantový skok" v kolektivní obraně aliance a že to zároveň přinese nová pracovní místa.
Rozhodnutí aliance učinila v době, kdy se zvyšuje napětí v oblasti Blízkého východu a válka na Ukrajině trvá již třetí rok. Některé státy přitom stále nesplnily ani původní cíl z roku 2014 – vydávat 2 % HDP na obranu. Nový závazek je i reakcí na dlouhodobý tlak ze strany USA, konkrétně prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně požadoval větší zapojení Evropy a Kanady do kolektivní obrany.
"Prezident Trump dal jasně najevo, že Spojené státy jsou NATO nadále zavázány, ale očekávají, že jejich spojenci ponesou větší díl odpovědnosti. A přesně to teď vidíme," uvedl Rutte.
Aliance zároveň znovu potvrdila svou "neochvějnou oddanost" článku 5. Tedy závazku, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. "Rozhodnutí, která jsme dnes učinili, udělají z NATO silnější i spravedlivější alianci," dodal Rutte.
Zdroj: CNBC
