ČNB ani v srpnu na sazby nesáhla. Ekonomové už výrazné uvolnění měnové politiky nečekají

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, byla potvrzena na 2,50 % a lombardní, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nadále 4,50 %.

"I když tentokrát ČNB na sazby nesáhla, neznamená to, že by do konce roku nemohla snížit dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu. Pokud se inflace na podzim začne rychle vracet ke 2 % a koruna zůstane silná, bylo by to docela logické. A pokud do hry navíc vstoupí ECB, bude to jen další argument pro snížení korunových sazeb," říká hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek.

Problémem nebo brzdou ovšem podle něj zůstane přehřívající se realitní trh v ČR. Rychle rostoucí ceny bytů do inflace vstupují v rámci takzvaného imputovaného nájemného s desetinovým podílem na spotřebitelském koši.

Ekonomové: Sazby už moc klesat nebudou

Analytička z Raiffeisenbank Tereza Krček čeká, že bankovní rada sníží úrokové sazby až příští rok v únoru a znovu pak v květnu. Tím podle ní cyklus uvolňování měnové politiky ČNB skončí, respektive se poté sazby dlouho měnit nebudou.

Pro spotřebitele a firmy je stabilita sazeb dobrou i špatnou zprávou zároveň. Na jednu stranu banky nebudou nuceny dále snižovat úročení vkladů, na druhou ale nebudou tlačeny ani k výraznějšímu zlevňování úvěrů.

Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti INVESTIKA, zdůrazňuje, že ČNB musí vedle samotné inflace brát v potaz také ožívání spotřeby domácností, nízkou nezaměstnanost, robustní růst mezd a uvolněnou rozpočtovou politiku. Všechny tyto faktory totiž podle něj mají potenciál inflaci v budoucnu posunout výše. Opačným směrem podle Hradila působí relativně silná koruna a zřejmě také americká cla na dovoz zboží z Evropské unie, která hrozí ochlazením ekonomiky a prostřednictvím snahy výrobců prodat v Evropě zboží původně určené pro americký trh bude mírnit růst cen.

"Myslíme si, že centrální banka po nějakou dobu setrvá ve vyčkávacím módu a bude vyhodnocovat data z ekonomiky. Další snížení sazeb o 25 bazických bodů očekáváme až na listopadovém a poté na únorovém zasedání," uvedl ekonom z Komerční banky Martin Gürtler.

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání řekl, že přetrvávající inflační tlaky z domácí ekonomiky teď neumožňují další snížení sazeb. Je proto podle něj třeba udržovat přísnou měnovou politiku. Upozornil, že roste poptávka domácností a přetrvává zvýšený růst cen služeb, a dodal, že rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí.

Nová prognóza: Inflace na 2 % brzy nesestoupí

Podle makroekonomické prognózy zveřejněné na závěr srpnového jednání centrální banka čeká, že inflace v Česku letos dosáhne průměrné hodnoty 2,6 %. Příští rok by růst spotřebitelských cen měl zpomalil na 2,3 %, avšak už v roce 2027 zase zrychlit na 2,5 %.

V červenci tuzemská meziroční inflace podle rychlého odhadu Českého statistického úřadu z první poloviny tohoto týdne klesla na 2,7 % z červnových 2,9 %. K poklesu inflace přispěly především nižší ceny potravin, alkoholu a tabáku, stejně jako mírnější růst cen služeb. Finální data o inflaci za červenec zveřejní statistický úřad v pátek.

Růst domácí ekonomiky by pak měl letos dosáhnout 2,6 %. Toto růstové tempo by si hospodářství mělo udržet i příští rok a v roce 2027 by se tuzemský HDP měl zvýšit o 2,9 %.

Průměrný kurz koruny k euru podle ČNB letos i příští rok bude 24,90 EUR/CZK a v roce 2027 se podle ní posune na 24,80 EUR/CZK.

Bankovní rada ČNB začala uvolňovat měnovou politiku předloni v prosinci poté, co rok a půl kvůli vysoké inflaci udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve sazbu snížila o 0,25 procentního bodu. Loni následovala čtyři dvojnásobná snížení, v srpnu pak bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila. Naposledy loni banka úrokové sazby snížila v listopadu. Po prosincovém a lednovém zasedání zůstala měnová politika beze změny. Letos pak sazby klesly v únoru a květnu.

Komentář expertů z XTB

Zdroj: ČNB