Vládní krize ve Francii: Co to znamená pro investory?
Francie míří k vládní krizi. Premiér François Bayrou požádá 8. září parlament o vyslovení důvěry a jeho politické přežití je považováno za nepravděpodobné. Hrozí předčasné volby, generální stávka a nové turbulence na finančních trzích? Francouzský premiér Bayrou je pod obrovským tlakem. 8. září chce předložit parlamentu otázku důvěry. Riskantní krok, který rozhodne o jeho politické budoucnosti. "Šance vlády na přežití jsou asi tak velké jako nadšení Francouzů ze zrušených svátků," komentuje situaci Jan Zendulka ze společnosti Moventum.
Základním problémem Francie je zadlužení. Veřejný dluh je už 114 % HDP. V rámci EU jsou na tom hůře jen Itálie a Řecko. Francie navíc nedávno obsadila první místo v unii v rozpočtovém deficitu, jejích 5,8 % HDP je výrazně nad unijním limitem. Vzhledem k dalším předvídatelným výdajům, zejména na obranu, zatáhl Bayrou za záchrannou brzdu. Jeho úsporný balíček v objemu 44 miliard eur (1,5 % HDP země) ale narazil na prudký odpor. Opozice a odbory se mobilizují, namísto podpory roste frustrace.
Pro prezidenta Emmanuela Macrona představuje Bayrouova možná porážka značné riziko. Pokud premiér padne, Macronovi nezbude než rozpustit Národní shromáždění. Jenže nové volby neslibují jednoduché řešení – průzkumy naznačují, že politická roztříštěnost by přetrvala a stabilní většiny by byly mimo dosah. "Pro nezbytné reformy by to znamenalo ochromení na neurčitou dobu, a Francie by tak zůstal ve fiskální čekárně," říká Zendulka.
Turbulence se přelévají i na finanční trhy. Rozdíl ve výnosech francouzských státních dluhopisů a těch německých se nedávno významně rozšířil. Následovaly bondy Itálie a Španělska. "Po rychlém nárůstu může krátkodobě nastat uklidnění," poznamenává Zendulka. "Trhy si rády na chvíli oddechnou." Pokud by ale Bayrou padl, nejistota by opět narostla. Politická patová situace by znamenala vyšší rizikové prémie.
Dynamiku trhu může přiblížit situace kolem hlasování o důvěře bývalého premiéra Barniera ve čtvrtém čtvrtletí 2024. Před samotným hlasováním tehdy francouzský akciový trh oslabil až o pět procent. Na dluhopisovém trhu vzrostla riziková prémie desetiletých francouzských vládních dluhopisů vůči těm německým na zhruba 90 bazických bodů. Po hlasování sice nastala stabilizace, tu ale brzy vystřídala další nejistota a volatilita vyvolaná politickou nestabilitou. "Podobný vývoj je nyní potřeba považovat za ‚nejlepší možný scénář‘ pro nadcházející hlasování o důvěře," vysvětluje Zendulka.
"Francouzské státní dluhopisy tak zatím zůstanou náchylné k vyšší volatilitě," uzavírá Zendulka. Ti, kdo investují do francouzských státních dluhopisů, musejí počítat s neklidným vývojem cen. Politické události jsou znovu v popředí zájmu a pravděpodobně udrží rizikové přirážky na zvýšené úrovni ještě delší dobu. Možná úleva je na tržním obzoru jen sotva zřetelná.
Zdroj: Moventum
