Americké akcie v pátek po ztrátách technologických firem oslabily, v minusu skončily hlavní indexy i v týdenním horizontu

Index Dow klesl o 0,69 % na 32 944,19 bodu, širší S&P 500 se snížil o 1,30 % na 4 204,31 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se propadl o 2,18 % na 12 843,81 bodu. Index volatility VIX stoupl o 1,72 % na 30,75 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o jeden a půl bazického bodu na 1,997 %.

S&P 500 - 11. března 2022, zdroj: Finviz

Ke ztrátám v pátek nejvíce přispěl pokles akcií technologických společností Apple (-2,39 %) a Tesla (-5,12 %). Oslabily také akcie společnosti Meta Platforms (-3,89 %), protože ruská prokuratura požádala soud, aby společnost, která provozuje sociální sítě Facebook či Instagram, označil za extremistickou organizaci. Důvodem je, že Meta Platforms umožní uživatelům v některých zemích vyzývat k násilí proti ruským vojákům v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Naopak vzrostly energetické firmy a producenti surovin.

Akcie se letos potýkají s problémy, protože strach z dopadů rusko-ukrajinské krize prohloubil výprodej, který odstartovaly obavy z vyšších výnosů dluhopisů v reakci na očekávaný růst úrokových sazeb v USA. Všeobecně se očekává, že kvůli vysoké inflaci Fed letos zpřísní měnovou politiku a se zvyšováním úroků začne už tento měsíc.

Nejnovější průzkum také ukázal, že nálada amerických spotřebitelů se na začátku března zhoršila více, než se očekávalo. Mohl za to růst cen benzinu na rekordní maxima v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu.

Ztráty všechny tři indexy zaznamenaly i v týdenním horizontu. Dow oslabil o 2 %, S&P 500 se snížil o 2,88 % a Nasdaq Composite spadl o 3,53 %.

Dolar v pátek posílil k euru i vůči koši měn

Americký dolar v pátek posílil a k jenu stoupl až na nejvyšší hodnotu za pět let. Reagoval tak na prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že v jednání mezi Moskvou a Ukrajinou bylo dosaženo určitého pokroku. Dolar podporuje také očekávání, že Fed začne příští týden zvyšovat úrokové sazby.

Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, stoupl o 0,6 % na 99,11 bodu. Euro vůči dolaru oslabilo o 0,7 % na 1,0915 USD. Dolar k jenu vzrostl o procento na 117,25 JPY a euro vůči jenu posílilo o 0,3 % na 127,92 JPY.

Hlavní páteční události na amerických trzích

• Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod. Oznámil to v pátek podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden. Dodal, že Spojené státy zakážou dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Opatření jsou reakcí na ruský útok na Ukrajinu.
• Senát Spojených států schválil návrh federálního rozpočtu na letošní fiskální rok v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů, jehož součástí je i 13,6 miliardy dolarů na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Informuje o tom agentura AP.
• Evropská komise (EK) začala oficiálně vyšetřovat obsah a dopady smlouvy amerických společností Google a Meta Platforms ohledně služeb v oblasti internetové reklamy. Hodlá zjistit, zda tato dohoda neporušuje pravidla Evropské unie pro hospodářskou soutěž. Obdobný krok oznámil také britský antimonopolní úřad.
• Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to v pátek ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den.
• Americká společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook či Instagram, umožní v některých zemích zveřejňovat výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina či k páchání násilí proti ruským vojákům. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters. Odvolává se přitom na interní dokumenty společnosti, se kterými se měla možnost seznámit. Tyto výroky by obvykle porušovaly pravidla fungování sociálních sítí a uživatelům by za ně hrozil postih. Moskva v pátek uvedla, že pokud se informace agentury Reuters potvrdí, aktivity společnosti Meta Platforms v Rusku ukončí.
• Ruská prokuratura požádala soud, aby americkou internetovou společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook či Instagram, označil za extremistickou organizaci. Regulační orgány zároveň vyzvala, aby v Rusku zablokovali přístup k síti Instagram. Učinila tak po zprávě agentury Reuters, podle které Meta Platforms umožní uživatelům v některých zemích vyzývat k násilí proti ruským vojákům v souvislosti s invazí na Ukrajinu.
• Rusko omezí přístup k sociální síti Instagram, kterou provozuje americká společnost Meta Platforms. Oznámil to v pátek ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Dodal, že tímto rozhodnutím vyhověl žádosti ruské prokuratury. Podle úřadu se po síti šíří materiály obsahující výzvy k násilným činům proti ruským občanům.
• Ruská ekonomika je schopna tvrdé sankce Západu po určitou dobu ustát jen s minimálními ztrátami. Nejvíce je pocítí běžní obyvatelé, jejichž panika je také nyní největším nebezpečím, řekl ČTK Vladan Hodulák z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se zabývá politickou ekonomií.
• Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v březnu podle předběžných dat klesl na 59,7 bodu (odhad: 61,4 bodu, únor: 62,8 bodu).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na amerických trzích

• Americká internetová televize Netflix (v pondělí -3,17 %) kvůli ruské invazi na Ukrajinu přerušila provoz v Rusku. Firma už minulý týden přechodně zrušila své ruské projekty a akvizice.
• Společnost Mobileye, která je divizí americké společnosti Intel (v pondělí -0,81 %) a zaměřuje se na systémy samořízených aut, v tichosti podala žádost o primární veřejnou nabídku akcií ve Spojených státech. Výrobce mikročipů Intel to bez dalších podrobností oznámil v pondělním sdělení. Agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje uvedla, že nabídka by mohla firmu Mobileye ohodnotit na více než 50 miliard USD.
• Nejméně 374 000 podniků po celém světě spoléhá na ruské dodavatele a minimálně 241 000 firem spoléhá na ukrajinské dodavatele. Mezi země s ovlivněnými dodavatelskými řetězci patří USA, Kanada, Itálie, Austrálie, Čína a Brazílie. Vyplývá to ze zprávy citující data poradenské společnosti Dun & Bradstreet.
• Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v lednu prohloubil na rekordních 89,7 miliardy USD ze zpřesněné prosincové hodnoty 82 miliard USD. Dovoz se zvýšil, vývoz ale klesl. Úterní zpráva amerického ministerstva obchodu naznačuje, že zahraniční obchod zůstane v prvním čtvrtletí brzdou ekonomického růstu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že se deficit prohloubí na 87,1 miliardy USD.
• Společnost Google ze skupiny Alphabet koupí za 5,4 miliardy dolarů firmu Mandiant, která se zabývá kybernetickou bezpečností. Podnikání Googlu v oblasti cloudových služeb sílí, tato divize má roční příjmy více než 19 miliard dolarů. Zabezpečení svých cloudových jednotek se snaží posílit i konkurenční firmy Amazon a Microsoft.
• Americká ratingová agentura Fitch přeruší obchodní aktivity v Rusku. Čelí tlaku kvůli západním sankcím za válku na Ukrajině, které zakazují transakce s některými ruskými společnostmi, i obavám z nových ruských zákonů proti šíření informací, které vláda označí za falešné a za jejichž šíření hrozí až 15 let vězení. Fitch tento týden uvedla, že aktivity přerušuje s okamžitou platností. Rusko budou napříště pokrývat její analytici v jiných zemích.
• Americká společnost IBM pozastavila veškerou obchodní činnost v Rusku, informovala agentura TASS s odvoláním na prohlášení firmy. Společnost tak učinila kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, uvedl šéf IBM Arvind Krishna, podle kterého firma přispěje částkou 250 000 dolarů dvěma organizacím pomáhajícím obětem konfliktu - jedním z příjemců uvedené sumy bude i česká organizace Člověk v tísni. Stejnou částku obdrží i Polská humanitární akce (PAH).
• Světová banka uvedla, že její výkonná rada schválila balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů Ukrajině, která potřebuje podpořit státní rozpočet v době, kdy země bojuje s ruskou invazí, napsala agentura Reuters.
• Amazon (ve středečním after-marketu +7 %) oznámil split akcií v poměru 20 ku 1 a program odkupu vlastních akcií v objemu 10 miliard USD.
• Své aktivity v Rusku v důsledku války na Ukrajině omezují další západní podniky. Nadnárodní výrobce cigaret Philip Morris International (ve středu -0,17 %) například uvedl, že pozastavil plánované investice v Rusku a své výrobní aktivity tam hodlá omezit. Britský konkurent Imperial Brands ohlásil dokonce zastavení veškerých svých aktivit v Rusku, včetně výroby v továrně ve Volgogradu. Omezování činnosti v Rusku oznámila také švýcarská potravinářská společnost Nestlé či americká mediální firma WarnerMedia.
• Společnost Airbus dodala svým odběratelům za první dva měsíce letošního roku 79 letadel. Letos tento evropský výrobce letecké techniky překonává svého amerického rivala Boeing (ve středu +2,74 %) jak v odbytu, tak v objednávkách. Boeing v úterý uvedl, že letos dodal odběratelům zatím 54 strojů.
• Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh federálního rozpočtu na letošní fiskální rok, jehož součástí je i 13,6 miliardy dolarů na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Kvůli neshodám mezi zákonodárci ale v rozpočtu podle médií chybějí finance, které požadoval Bílý dům na financování boje proti covidu-19.
• Americká společnost Amazon rozštěpí své akcie v poměru dvacet ku jedné. Největší internetový prodejce na světě oznámil, že o tom rozhodlo jeho představenstvo, které zároveň schválilo odkup akcií firmy až za deset miliard dolarů. Oznámené štěpení akcií je první od takzvané internetové bubliny na přelomu tisíciletí. Akcie Amazonu po skončení obchodování zareagovaly na zprávu růstem o šest procent.
• Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech v týdnu do 5. března stoupl na 227 tisíc z 216 tisíc v předchozím týdnu (revidováno z 215 tisíc), čekala se stagnace na 216 tisících. Počet pokračujících žádostí se v týdnu do 26. února zvýšil na 1,494 milionu z 1,469 milionu v předchozím týdnu (revidováno z 1,476 milionu), čekal se pokles na 1,339 milionu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v únoru zrychlil na 7,9 % z lednových 7,5 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1982. Ve čtvrteční zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Analytici navíc předpokládají, že inflace bude v příštích měsících dále růst, protože útok ruských vojsk na Ukrajinu způsobil výrazné zvýšení cen ropy a dalších komodit.
• Rozpočet vlády Spojených států vykázal za únor deficit 217 miliard USD. Ve srovnání se stejným obdobím loni se snížil o 30 %, protože příjmy rostly a výdaje klesaly, zejména díky ožití ekonomiky po pandemii nemoci covid-19. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo financí. Příjmy rozpočtu v únoru stouply meziročně o 17 % na 290 miliard USD, výdaje se naopak snížily o 9 % na 506 miliard USD.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Výsledky DICK'S Sporting Goods v 4Q: Upravený zisk na akcii 3,64 USD (odhad: 3,47 USD), tržby 3,35 miliardy USD (odhad: 3,30 miliardy USD).
• Výsledky Campbell Soup (ve středu +0,74 %) v 2QFY2022: Upravený zisk na akcii 0,69 USD (v souladu s odhady, loni: 0,82 USD), tržby 2,21 miliardy USD (odhad: 2,24 miliardy USD, loni: 2,28 miliardy USD).

Zdroj: CNBC, MarketWatch, ČTK