Centrální banky: Zoufalá politika v zoufalé situaci
|

Centrální banky: Zoufalá politika v zoufalé situaci

Stabilizovat hospodářství při současném rozsahu ekonomických šoků je úkol hodný mistra. Před půl rokem bylo evidentní, že pokud mají státy zabránit hospodářské depresi, musejí spustit mohutnou fiskální a měnovou expanzi. To se do značné míry povedlo a ekonomiky začaly z hlubokého dna expandovat rychleji, než se čekalo. Řada institucí v průběhu léta upravila mnohdy velice pesimistické prognózy vývoje HDP poněkud optimističtějším směrem. S druhou vlnou pandemie se ovšem vrátily obavy z opětovného útlumu a na světovém měnověpolitickém kolbišti dochází k zásadním změnám.

Světová ekonomika Koronavirus Ekonomické a politické hrozby ECB Fed Bank of England Centrální banky

Poslední proměnou byl náhlý příklon britské centrální banky k využití záporných úrokových sazeb. V prognóze počítáme z 80 % s tím, že poslední vývoj směřuje k brexitu bez dohody. Pro Británii to znamená další negativní šok do ekonomiky, který bude vyžadovat podporu od centrální banky. A ta přijde v podobě snížení sazeb do záporu pravděpodobně již začátkem roku 2021.

Připomeňme dále americkou centrální banku, která nově v rámci duálního mandátu zavádí cílování průměrné inflace. Implicitně tak nyní bude směřovat k inflaci nad 2 %. To je opatření jednoznačně ve prospěch posílení eura vůči dolaru.

Jakápak podpora ekonomiky?!
Centrální banky drží sazby na minimech a v posledních týdnech opakovaně zdůrazňují, že na tom v nejbližších letech neplánují nic měnit. Podle Powella, Lagardeové a spol. jde o fantastickou podporu ekonomiky, na kterou by měly navazovat vlády fiskálními opatřeními. Stimulační efekt nízkých úroků v současné podobě je ovšem přinejlepším diskutabilní.

ECB v této situaci sice dodává na trhy v rámci existujících programů další střednědobou likviditu, ale dodatečné stimuly nepřicházejí. Přitom ve své komunikaci ECB připouští, že posilování eura je překážkou zvýšení inflace na cíl. V prognóze pak opakovaně přiznává, že v dosažení 2% inflace nevěří, když za dva roky ukazuje inflaci na 1,3 %. ECB v současnosti provádí komplexní revizi své strategie. Mohla by tak upravit inflační cíl podobným směrem jako Fed. Ale to je běh na dlouhou trať.

Situace se skutečně jeví jako poněkud zoufalá, bylo by potřeba nějakého rychlejšího kroku. Finanční trh tak do konce roku čeká další navýšení programu nákupu aktiv o zhruba 350 miliard EUR. My počítáme s větším nárůstem, a to o 500 miliard EUR. V rámci probíhající revize své strategie by ECB mohla očekávané kroky předem komunikovat a snažit se inflační očekávání zvýšit. Ach, jak jen mocná byla (pouhá) slova Maria Draghiho v roce 2012, když slíbil, že pro záchranu eura udělá cokoli!

Autorem textu pro Hospodářské noviny z 30. září 2020 je ekonom Michal Brožka z Komerční banky.