Česko je jedinou zemí EU, které loni v třetím čtvrtletí vzrostl státní dluh

Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy v třetím čtvrtletí roku 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 % HDP.

"Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách," uvedl Eurostat.

Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP ke konci loňského třetího čtvrtletí mělo Řecko, a to 178,2 %. Následovaly Itálie (147,3 %), Portugalsko (120,1 %), Španělsko (115,6 %), Francie (113,4 %) a Belgie (106,3 %). Nejnižší zadlužení v poměru k HDP měly Estonsko (15,8 %), Bulharsko (23,1 %) a Lucembursko (24,6 %).

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se dluh k HDP v třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku (+1,9 procentního bodu), v České republice (+1,7 procentního bodu), ve Francii (+0,3 procentního bodu) a ve Švédsku (+0,2 procentního bodu). Ve zbývajících 23 zemích EU dluh klesl, relativně nejvíce v Řecku, na Kypru, v Portugalsku, Itálii a v Chorvatsku.

Údaje za eurozónu počítají s 19 zeměmi. Chorvatsko je členem eurozóny až od letošního ledna, data za loňské třetí čtvrtletí tedy neovlivnilo.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, byl nejnižší státní dluh mezi lety 1996 a 1998, kdy činil devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se dluh vytrvale zvyšoval, z 10 % se dostal až na 41 % HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Klesat začal státní dluh od roku 2014, kdy činil 38 % HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 %. HDP. V čele vlády byl zpočátku Bohuslav Sobotka z ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Za rok 2020 se dluh v souvislosti s náklady na koronavirovou krizi dostal na 36 %, v dalším roce vzrostl na 40 % HDP.

Země EU musejí dodržovat fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP, deficit rozpočtu pak nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie pozastavil a kvůli následné energetické krizi se k němu zatím nevrátil.

I před koronavirovou krizí ale část zemí EU fiskální pravidla nedodržovala. Evropská komise loni v listopadu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře.