Česko opustilo dvě postsovětské banky, vypořádání není uzavřeno

O vystoupení z obou bank rozhodly vláda a parlament loni po ruské agresi na Ukrajině. Kabinet krok zdůvodnil mimo jiné obavami, že by se Rusko mohlo pokusit banky využít k obcházení sankcí, které na něj uvalila Evropská unie kvůli napadení Ukrajiny. Výpovědi podepsal prezident Miloš Zeman na konci loňského dubna, letos v lednu vypršela výpovědní lhůta.

Stanjura ve středu řekl, že se Česko po dobu výpovědní lhůty snažilo dosáhnout vypořádání s oběma bankami, zejména kvůli nekonstruktivnímu přístupu Ruska se to ale nepodařilo. Podmínky, s nimiž MBHS a MIB přišly, jsou podle Stanjury nepřijatelné. "Navržený splátkový kalendář v délce 20 let bez inflační doložky a pojistky proti nesplácení považuji za zcela nepřijatelný. Tím spíše, že nám v MIB chtějí bez jakékoli matematické logiky vyplatit jen zhruba pětinu vložených prostředků," uvedl Stanjura.

Česko bude o vyplacení svých pohledávek vyjednávat i nadále. "Je i v zájmu bank, aby vrátily peníze, na které máme podle podepsaných smluv nárok," řekl ministr. Pokud by Česko peníze nedostalo, je připraveno o tom informovat ratingové agentury, což by mělo vliv na reputaci MBHS a MIB. Zároveň by Praha v takovém případě zvážila mezinárodní arbitráž.

Podle ministerstva financí z obchodního hlediska dlouhodobě nebyl o produkty obou bank na české straně zájem. Ministerstvo zahraničí v tiskové zprávě uvedlo, že považuje odchod z obou bank za úspěch v revizi česko-ruských vztahů.

Společně s Českem na konci ledna opustilo obě instituce také Slovensko a Polsko, v červnu 2023 ukončí své členství Rumunsko. Bulharsko aktuálně dokončuje vnitrostátní procedury a ukončení jeho členství se očekává v průběhu roku 2023.