ČEZ zahájil arbitráž proti Gazpromu, žádá zhruba miliardu korun

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.

Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.

Beneš se ale domnívá, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni, zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. "Byl to plíživý tah ze strany Ruska," řekl v říjnu v pořadu Otázky Václava Moravce České televize.

Už tehdy označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok. "V momentu, kdy někdo neplní kontrakt, který máte, je těžké se bavit o něčem jiném než náhradě škody," řekl Beneš na dotaz, zda ČEZ s Gazpromem jedná o dodávkách na letošní rok. Výpadky v dodávkách podle něj ČEZ jasně poškodily. "Je to ve vyšších stovkách milionů až v prvních miliardách korun, logicky to budeme vymáhat," řekl Beneš v ČT. Otázkou podle něj je, co se povede vymoct.

Premiér Petr Fiala na konci letošního ledna uvedl, že Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 % na aktuální maximálně 4 %. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur za megawatthodinu. Od té doby již ale výrazně klesla, v posledních dnech se dostala pod 68 eur za MWh. Za poklesem cen stojí mírná zima a vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu.

Právníci: Arbitráž ČEZ s Gazpromem rozhodnou okolnosti škody, česká firma má šanci

Pro výsledek arbitráže bude klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla. Pokud česká firma prokáže nedodržení smlouvy, má přitom značnou šanci na přiznání odškodnění. ČEZ by v takovém případě mohl postihnout majetek Gazpromu v cizích zemích, v případě majetku nacházejícího se v Rusku je však taková možnost nepravděpodobná. Uvedli to právníci z univerzit oslovení ČTK. Podle ekonomů je podnět ČEZ k arbitráži logický, v praxi však velký vliv zřejmě mít nebude.

"Bez detailní znalosti podaného návrhu, kontraktu mezi ČEZ a Gazpromem a jeho rozhodného práva nelze výsledek sporu jakkoli predikovat," řekl Petr Tomášek z katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Důležité podle něj bude třeba vymezení, v čem konkrétně způsobená škoda spočívá. Podstatná bude dále otázka, zda škoda vznikla po zahájení konfliktu Ruska s Ukrajinou a následných sankcích, anebo v nějaké míře už dříve. Z pohledu Gazpromu pak bude podle právního experta zásadní, na čem ve sporu založí svou obranu. "Hypoteticky by mohla přicházet v úvahu například nemožnost plnění v důsledku přijatých sankcí či jiné vyšší moci," podotkl Tomášek a připomněl nedávné výbuchy plynovodů či dohady ohledně opravy turbín pro Nord Stream 1 v Kanadě.

Podle Zdeňka Nového z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity má ČEZ v případě, že prokáže nedodání plynu v rozporu se smlouvou, značnou šanci na přiznání nároku. Zároveň je podle něj nutné počítat s argumentem ruské společnosti, že nedodání způsobily okolnostmi vyšší moci. Tím by mohly být právě sankce vůči Rusku.

Oba právní experti upozornili, že Rusko ratifikovalo tzv. newyorskou úmluvu, která zajišťuje uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů. "Majetek Gazpromu v cizích zemích tak lze případně postihnout. U majetku nacházejícího se v Rusku je ale taková možnost spíše nepravděpodobná," podotkl Tomášek.

Nový také upozornil, že Gazprom by v případě svého neúspěchu v arbitráži mohl zažádat o zrušení rozhodnutí. "Nicméně šance takového postupu je statisticky malá, neboť švýcarský nejvyšší soud, který jediný o takovém návrhu jednoinstančně rozhoduje, ruší v průměru pouze čtyři procenta nálezů," doplnil Nový.

ČEZ arbitráž podle analytika Capitalinked Radima Dohnala zahájit musel. "Přeci jen to je dosud firma, která má podnikat za účelem zisku. Tedy každou i potenciální náhradu škody musí vyhodnotit a následně žalovat," řekl. Postoj Rusů se podle něj bude ve sporu odvíjet od toho, jaký další vývoj ve vztazích se západem Kreml očekává.

Jako logický krok hodnotí podnět ČEZ i analytik XTB Tomáš Cverna, význam samotné arbitráže ale vnímá spíše jako politický než ekonomický. "ČEZ chce na jednu stranu ukázat, že mu není lhostejný přístup Gazpromu ke smlouvám. Na druhou stranu by náhrada škody ve výši miliardy korun neměla příliš výrazný vliv na zlepšení hospodaření společnosti," podotkl.