ČNB na únorovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 %, v nové prognóze výrazně zvýšila výhled inflace

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, centrální banka zvýšila o 75 bazických bodů na 3,50 % a lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, posunula z 4,75 % na 5,50 %.

ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu, a spolu s maďarskou centrální bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky po pandemii covidu-19. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska.

Inflace v ČR v prosinci stoupla na 6,6 % z listopadových 6 %. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a ceny bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce předchozím. Loňská průměrná inflace je rovněž nejvyšší od roku 2008. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 0,4 %.

ČR - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Analytici: Základní sazba se už blíží vrcholu

"Další zvýšení úrokových sazeb ČNB se dalo čekat, jelikož dosavadní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů překonal její listopadovou prognózu. Inflace byla v prosinci proti prognóze ČNB o celý procentní bod vyšší. Lépe se v druhém loňském pololetí dařilo i ekonomice, což se odráželo v rychlejším růstu mezd a nižší nezaměstnanosti," uvedl ekonom z Komerční banky Martin Gürtler.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera by čtvrteční krok ČNB měl být posledním z řady nadstandardních zvýšení sazeb. "Nyní by už měla ČNB měnit úrokové sazby spíše v menších krocích. Obecně představitelé ČNB poměrně ve shodě naznačují, že by sazby neměly vystoupat nad pět procent," uvedl. Dodal, že někteří členové rady už naznačili, že vysoké sazby poblíž pěti procent by nemusely zůstat dlouho a v závěru roku by mohla ČNB začít již zvažovat jejich postupné snižování.

"Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat, tak by se už v druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat níže," uvedl i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

"Při trendu zvyšování úrokových sazeb by měla česká koruna dále posilovat. To je špatná zpráva pro exportéry, protože dojde ke snížení tržeb při konverzích z cizí měny na koruny. Pro občany a firmy pak zvyšování sazeb bude mít za následek další zdražení úvěrů," řekl obchodní ředitel za ČR a SR společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Analytik z Raiffeisenbank David Vagenknecht počítá s tím, že na březnovém zasedání dojde k dalšímu zvýšení 2týdenní repo sazby o 25 bazických bodů na 4,75 %. Tím by podle něj mělo být dosaženo vrcholu. V druhé polovině roku předpokládá první snížení úrokových sazeb. "Hlavní slovo bude mít vývoj inflace. Klíčový bude nejen start a tempo zvolňování inflace, ale i její samotná struktura," poznamenal.

"Zvýšení základní sazby na 4,5 % bude znamenat velký problém pro investice do státních dluhopisů," připomněl investiční stratég Jan Sušánka ze společnosti Sušánka & partneři. Kvůli růstu sazeb klesne jejich cena a investoři pocítí ztrátu. Růst sazeb je podle něj naopak dobrou zprávou pro ty, kdo mají peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech. "Můžeme očekávat růst úroků na úroveň 3,5 až 4 %," dodal.

"Další zvýšení sazeb znamená, že bude pokračovat trend zdražování hypoték nastartovaný v polovině loňského roku," uvedl ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Miloš Filip. Developeři si obvykle ponechávají otevřené dveře k zohlednění dražšího financování v koncových cenách nemovitostí, a tak se podle něj dá čekat pokračování růstu nabídkových cen nových domů a bytů.

Rusnok: Pokud se naplní odhady, další výrazné zvýšení sazeb nebude zapotřebí

Další výrazné zvyšování úrokových sazeb by už nemělo být zapotřebí, podmínkou však je, že se naplní odhady vývoje v nové prognóze ČNB. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Dodal však, že existuje řada rizik, která očekávaný vývoj mohou ohrozit. Jde například o výsledky inflace za leden, které budou k dispozici 4. února, nebo o kroky dalších centrálních bank. "Pokud se naplní prognóza, a my v to věříme, tak by další zvyšování ve výrazném rozsahu nemělo být zapotřebí," uvedl guvernér.

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako výrazné a v souhrnu jako mírně proinflační. Riziky ve prospěch růstu cen jsou možné slabší ukotvení inflačních očekávání a případně pomalejší posílení koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky nebo eskalace situace na Ukrajině. Proti růstu cen by mohl působit možný slabý růst spotřeby domácností v reakci na skokový růst cen energií či konsolidace veřejných financí. Za nejistoty ČNB označila rozsah přecenění zboží a služeb v lednu. Další nejistotou je délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky, čeká výrazně vyšší inflaci

V nové prognóze centrální banka zhoršila odhad vývoje tuzemské ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 3 % a příští rok o 3,4 %. V předchozí prognóze z listopadu počítala banka letos s růstem o 3,5 % a příští rok o 3,8 %. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 %, ČNB nicméně odhaduje růst na 3,1 %. Koncem letošního roku podle Jiřího Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.

ČNB - prognóza vývoje HDP, zdroj: ČNB

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 %, loni v listopadu to bylo 5,6 %. Příští rok by inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 %, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 %. "Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku," uvedl Rusnok.

ČNB - prognóza vývoje meziroční inflace, zdroj: ČNB

Dále uvedl, že nové prognóze odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. "Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz," uvedl guvernér. Zvýšení sazeb podle něj zajistí návrat inflace do blízkosti 2% inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy během první poloviny příštího roku.

ČNB - prognóza vývoje sazby PRIBOR 3M, zdroj: ČNB

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,10 EUR/CZK. Příští rok pak počítá s průměrným kurzem 23,90 EUR/CZK. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz na 24,20 EUR/CZK.

ČNB - prognóza vývoje kurzu EUR/CZK, zdroj: ČNB

Ministerstvo financí v lednové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 % z listopadových 4,1 %. Příští rok rovněž čeká růst o 3,1 %. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 %.

Banky v reakci na růst sazeb ČNB pomalu zvyšují úročení vkladů

Tuzemské banky v reakci na růst sazeb České národní banky pomalu zvyšují jak úroky na termínovaných vkladech, tak úroky na spořicích účtech. Platí, že čím menší banka, tím rychleji na změny ze strany ČNB reaguje, protože se snaží přilákat nové klienty. Kladné reálné výnosy ovšem tyto vklady následkem vysoké inflace v nejbližších měsících nepřinesou.

"Banky reagují na zvyšování sazeb, proto lze nadále očekávat růst úroků na vkladových produktech. Termínované vklady potvrzují silnou korelaci s nastavenými sazbami v ekonomice a banky reagují obecně rychle. Úroky na spořicích účtech rostou sice pomaleji, ale termínované vklady v nabízených úrocích začínají dotahovat," říká analytik ze společnosti Portu Filip Louženský. Z velkých bank drží úroky bez podmínek nejvýše MONETA, a to se sazbou 2,50 %.

Podle posledních dat ČNB se průměrný úrok na nově sjednávaných jednodenních vkladech pohyboval v prosinci okolo 0,3 %. "Termínované vklady s výpovědní lhůtou do tří let nabízely v prosinci úrok 2,32 %, což odpovídalo tehdy nastavené základní sazbě 2,75 %," upozornil Louženský.

Přesto podle něj v porovnání s prosincovou inflací (6,6 %) nepřinášely vkladové produkty reálný výnos a v následujících měsících se na tom nic nezmění. "Naopak, nůžky mezi inflací, která může podle našich odhadů letos dosáhnout měsíčního maxima až 10 %, a úročením peněz v bankách se budou dále rozevírat," podotkl.

Podle dat ČNB rostou úrokové sazby u hypoték od loňského dubna a na nastaveném trendu se s největší pravděpodobností nebude v nejbližších měsících nic měnit. Pro kupující nemovitostí tak alespoň na čas končí éra levných peněz. Historická data potvrzují, že na navyšování sazeb reagují hypotéky velmi rychle, nebo jako na jaře dokonce s předstihem. V prosinci tak podle dat Hypoindexu nastalo další meziměsíční zvýšení, a to na průměrnou hodnotu 2,99 %.

Vysoká inflace bude podle analýzy Portu provázet ČR až do poloviny tohoto roku i proto, že mezi zvyšováním úrokových sazeb a reálným efektem na ekonomiku je zpoždění asi jeden rok.

Zdroj: ČNB, ČTK