ČNB na prvním letošním zasedání podle očekávání potvrdila nastavení úrokových sazeb

Bankovní rada ČNB naposledy zvýšila základní sazbu ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka loni na konci června, tehdy o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Nynější úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999. Analytici únorové potvrzení základní sazby na sedmi procentech očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden.

Pro růst sazeb jsou v rámci rady centrální banky dlouhodobě viceguvernér Marek Mora a její člen Tomáš Holub. Podle Mory by zvýšení sazeb mohlo zkrátit období, po které se Česko bude potýkat s vysokou inflací. Mora však tento měsíc v radě ČNB skončí, spolu s dalším členem rady Oldřichem Dědkem je nahradí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Viceguvernérem bankovní rady se stane její stávající člen Jan Frait.

ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky, HDP podle ní letos klesne jen o 0,3 %

V aktualizované prognóze ČNB zlepšila odhad vývoje tuzemské ekonomiky pro letošní rok, HDP podle ní klesne o 0,3 %, v předchozí prognóze z listopadu očekávala pokles ekonomiky o 0,7 %. Výhled inflace naopak banka zhoršila, letos by podle ní měly spotřebitelské ceny vzrůst o 10,8 %, v listopadu čekala jejich zvýšení jen o 9,1 %.

"Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce," řekl na tiskové konferenci po zasedání ČNB guvernér Aleš Michl. Podle prognózy ČNB se ovšem sníží domácí poptávka i firemní investice. Právě pokles domácí poptávky je podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.

"S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu," doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 %. Michl také uvedl, že podle základního scénáře makroekonomické prognózy ČNB by nyní měla bankovní rada úrokové sazby zvýšit a následně znovu snížit. Bankovní rada však projednala i alternativní scénář, který počítá se stabilitou sazeb na současné úrovni po delší dobu. A v obou scénářích inflace podle Michla shodně klesá do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB v první polovině příštího roku.

Podle Michla je v Česku inflace vyšší než v jiných státech kvůli souběhu vnějšího nákladového šoku a domácí poptávkové inflace. Bankovní rada proto bude muset v příštích letech vést restriktivnější měnovou politiku než v minulosti. "Nedovolit vznik tolika poptávkovým tlakům, které se pak mohou rozjet, když přijde nákladový šok," vysvětlil.

Inflace za leden vykáže podle ČNB proti prosincovému údaji výrazný nárůst, zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv má mít i tradiční lednová úprava ceníků, která byla podle ČNB letos výraznější než v jiných letech.

Michl ale upozornil, že v dalších měsících očekává zvolňování inflace, v druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. "V první polovině příštího roku se inflace dostane na hodnoty poblíž inflačního cíle," doplnil guvernér. Inflační cíl banky je na dvou procentech, pro příští rok ČNB očekává průměrnou inflaci 2,1 %.

Průměrný kurz koruny pro letošní rok ČNB očekává na úrovni 24,50 EUR/CZK. V listopadové prognóze pro letošek předpokládala průměrně 24,80 EUR/CZK. Ve středu koruna uzavírala obchodování na 23,78 EUR/CZK.

Michl na tiskové konferenci odmítl kritiku, že příliš silná koruna komplikuje český export. Zdůraznil, že silná koruna pomáhá snižovat inflaci, která je největším problémem české ekonomiky. "Silná koruna je základním kamenem k tomu, abychom snížili inflaci, protože zlevňuje dovozy a působí rychleji než úrokové sazby," prohlásil.

Analytici: ČNB zřejmě ani na dalších jednáních úrokové sazby zvyšovat nebude

"ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby bez změny. Trh již ani s dalším zvýšením sazeb ze strany centrální banky nepočítá, naopak předpokládá, že ČNB začne od poloviny letošního roku sazby mírně snižovat," uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.

Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovní sedmi procent dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Jako nejpravděpodobnější scénář vnímá stabilitu úroků po celé první pololetí roku 2023, v druhé polovině letošního roku by také podle něj ČNB mohla začít sazby snižovat.

Analytik Komerční banky Martin Gürtler na konci letošního roku očekává 2týdenní repo sazbu na pěti procentech, politicky neutrálních tří procent by měla podle něj dosáhnout v závěru roku 2024.

"Se stabilitou sazeb ČNB v tlumení inflace více spoléhá na relativně silnou korunu. Není tak překvapující, že oznámení z dnešního rozhodnutí obsahuje opět větu o případných intervencích na devizovém trhu, pokud by koruna vykazovala nadměrnou rozkolísanost," upozornil analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Koruna v reakci na zveřejnění stanoviska vůči euru mírně zpevnila do blízkosti maxim čtvrtečního obchodování, zmínil analytik Lukáš Kovanda z TRINITY BANK. Většina bankovní rady ČNB tedy podle něj zjevně nadále považuje inflační tlaky v české ekonomice za zvládnutelné za pomoci současné politiky.

Kurz EUR/CZK