ČR: Vládní dluh v druhém čtvrtletí stoupl meziročně o 310 miliard na 2,828 bilionu Kč

"Na výsledku hospodaření se podepsalo především zvýšení příjmů z daní," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

Hospodaření vládních institucí v druhém čtvrtletí skončilo přebytkem půl miliardy korun. V meziročním srovnání to byl výsledek lepší o 40,8 miliardy Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí nadále zůstalo ve schodku 69,8 miliardy Kč, ale meziročně se zlepšilo o 19,5 miliardy Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 62,9 miliardy Kč, které odpovídá meziročnímu zlepšení o 23,1 miliardy Kč, a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 7,3 miliardy Kč.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply v druhém čtvrtletí meziročně o 11,6 % a dosáhly 44,2 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, ze sociálních příspěvků a daní z příjmu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 5,2 % a dosáhly 44,1 % HDP. "Nejvíce vzrostly sociální dávky a ostatní běžné transfery. Pokles byl zaznamenán především u dotací," uvedli statistici.

Kromě údajů o vývoji dluhu vládních institucí za letošní druhé čtvrtletí v pondělí ČSÚ zveřejnil i zpřesněný údaj o hospodaření vládních institucí za rok 2021. Podle aktuálních údajů skončil schodkem ve výši 5,1 % HDP. "Oproti jarním notifikacím se liší o -0,8 procentního bodu z důvodu aktualizovaných informací o dani z příjmu právnických a fyzických osob," uvedla Houžvičková.

Údaj o výši zadlužení vládních institucí ke konci roku 2021 se proti jarnímu odhadu nezměnil. "Výše dluhu zůstala beze změny na úrovni 42 % HDP," potvrdila Houžvičková.