16. 3. 2023 14:15
ECB na březnovém zasedání v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,5 %
Evropská centrální banka na březnovém měnověpolitickém jednání v souladu s očekáváním zvýšila úrokové sazby o půl procentního bodu, základní na 3,5 % a depozitní na 3 %. Rada guvernérů sazby zvýšila pošesté v řadě. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. V prohlášení zveřejněném po zasedání banka uvedla, že rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. V nové prognóze ECB zlepšila výhled růstu HDP eurozóny pro letošní rok a optimističtější jsou i její očekávání stran dalšího vývoje inflace v měnovém bloku.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak úrok zvýšila vždy o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zmírnila na půl procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Řada ekonomů očekávala, že ECB po krachu dvou amerických bank a v souvislosti s obavami o švýcarskou Credit Suisse naznačí možnost zmírnění růstu sazeb na dalších zasedáních. Centrální banka ovšem uvedla, že "bankovní sektor v eurozóně je odolný, se silnými kapitálovými a likviditními pozicemi".
Nová prognóza pro eurozónu: Růst HDP letos zpomalí na procento, inflace klesne na 5,3 %
V nové makroekonomické prognóze ECB pro letošek zlepšila výhled vývoje HDP eurozóny na jedno procento, prosincová prognóza pracovala s předpokladem růstu HDP o 0,5 %. Výhled hospodářské expanze pro příští rok ECB naopak zhoršila na 1,6 % (prosincová prognóza: 1,9 %) a výhled pro rok 2025 upravila na 1,6 % z 1,8 %.
Inflace v eurozóně podle ECB z loňských 8,4 % letos klesne na 5,3 %, v lednu čekala pokles jen na 6,3 %. Příští rok čeká ECB inflaci v měnovém bloku na 2,9 % (prosincová prognóza: 3,4 %) a v roce 2025 podle ní růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalí na 2,1 % (prosincová prognóza: 2,3 %).
"V tuto chvíli ještě nelze říci, jak bude další cesta vypadat," odpověděla prezidentka ECB Christine Lagardeová na novinářský dotaz ohledně dalšího zvyšování úroků. Zdůraznila, že pro rozhodování rady guvernérů o úrokových sazbách je nyní ještě důležitější přístup založený na datech. "Jsme odhodláni vrátit inflaci ve střednědobém horizontu na dvě procenta," uvedla šéfka ECB a ujistila, že rozhodnutí o úrokových sazbách našlo v radě guvernérů velkou většinu "se třemi nebo čtyřmi členy, kteří jej nepodpořili". Rada guvernérů má 26 členů.
"ECB se podle našeho názoru aktuálně obává více nepolevujících inflačních tlaků než případné bankovní nákazy, proto zůstala věrná únorovému prohlášení, že i v březnu plánuje úrokové sazby zvýšit právě o 0,5 procentního bodu," uvedli analytici ze společnosti Ebury. Cyklus zpřísňování měnové politiky v eurozóně podle nich není u konce a základní úroková sazba letos vystoupí výše, než aktuálně trhy v reakci na nedávné události předpokládají.
Euro po oznámení nové výše sazeb oslabilo, když ale na tiskové konferenci vystoupila Lagardeová, začalo posilovat.
HDP eurozóny v čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl o 1,8 %, inflace v únoru klesla na 8,5 %
Ekonomika eurozóny v posledním loňském čtvrtletí mezikvartálně stagnovala poté, co v třetím čtvrtletí vzrostla o 0,4 %. V meziročním srovnání ekonomika zemí platících eurem v posledních třech měsících loňského roku posílila o 1,8 %, v třetím čtvrtletí meziroční růst HDP dosáhl 2,4 %.
Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale podle rychlého odhadu Eurostatu jen o 0,1 procentního bodu na 8,5 %. Nejvýraznější růst zaznamenala kategorie potraviny, alkohol a tabák, kde ceny meziročně vzrostly o 15 %. Na druhém místě byly energie s růstem o 13,7 %. Meziměsíčně se ceny v eurozóně podle rychlého odhadu zvýšily o 0,8 %.
Zdroj:
ECB, ČTK