Klaus: Migrace bude mít nulový přínos pro ekonomiku zemí EU

"Máme zde nadbytek pracovních sil, máme více než deset procent nezaměstnaných v EU, takže myšlenka, že bychom měli málo lidí na práci, je nerozumná," odpověděl Klaus na dotaz ČTK, zda může mít migrační vlna po počátečních vysokých nákladech v budoucnu pozitivní vliv na ekonomiku zemí EU, jak ve své podzimní prognóze předpokládá Evropská komise.

Podle Klause neobstojí ani argument, že migranti mohou obsadit pracovní pozice, do kterých se obyvatelé členských zemí EU příliš nehrnou. "Že by lidé, kteří přijíždějí a odmítají dostávat balíčky vody, protože chtějí Coca-Colu, byli ti, kteří naskočí do míst, ve kterých Evropané nechtějí pracovat, je faleš," řekl též.

Bývalý prezident míní, že migrační vlna bude pro země EU prvotně znamenat především náklady. "To je naprosto jasné, i když vidíme, že nemigrují ti nejzbídačelejší a nejchudší lidé z těchto zemí. Naopak. No tak to (finanční úspory) jim vystačí jenom na chvíli. Potom starání se o tyto lidi bude samozřejmě náklad pro už dnes deficitní rozpočty nejrůznějších evropských zemí," upozornil.

Evropská komise loni na podzim odhadla, že v krátkodobém pohledu bude mít migrace negativní dopad na evropské hospodářství, a to především kvůli vyšším veřejným výdajům. Tranzitní země zatěžují náklady na záchranné operace, ochranu hranic či potřebou krátkodobé pomoci. Státy cílové naopak musejí investovat do ubytovacích kapacit, podpory uprchlíků či školství a podobně.

Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu má - při správné politice - být dopad migrační krize podle komise mírně pozitivní. Více prý z příchodu nových lidí na pracovní trh budou profitovat cílové země, v roce 2020 by v celoevropském průměru měla nynější migrační vlna podpořit růst ekonomiky asi o 0,2 až 0,3 % HDP.

Zdroj: ČTK