Řecko prý nebude nutné oddlužit při přebytku nad 3 procenta HDP
Řecko nebude potřebovat žádnou úlevu od dluhů od členů eurozóny, pokud 20 let udrží přebytek primárního rozpočtu nad 3 procenty hrubého domácího produktu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tajné dokumenty vypracované záchranným fondem eurozóny ESM pro zasedání ministrů financí eurozóny a zástupců Mezinárodního měnového fondu.
Ministři a MMF v pondělí jednali o uvolnění dalších peněz ze slíbeného záchranného úvěru. Jednání skončila bez dohody kvůli rozdílným názorům na budoucí ekonomický růst Řecka a rozpočtové přebytky. Skupina ministrů eurozóny v čele s německým ministrem Wolfgangem Schäublem trvá na tom, že rozhodnutí o tom, zda Řecko potřebuje úlevu od dluhů, by mělo padnout až skončí současný záchranný program, tedy v polovině roku 2018. MMF tvrdí, že je o tom potřeba rozhodnout hned.
Dokument EMS počítá s několika scénáři. Podle scénáře A nebudou Atény potřebovat úlevu od dluhů, pokud přebytek primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, bude do roku 2032 činit nejméně 3,5 procenta HDP a do roku 2038 3 procenta. Podle Evropské centrální banky není tak dlouhé období vysokého přebytku ničím nebývalým. Například Finsko mělo v letech 1998 až 2008 přebytek 5,7 procenta a primární přebytek Dánska v letech 1983 až 2008 činil 5,3 procenta.
Scénář A má i možnost, že by eurozóna oddlužila Atény co nejvíce to umožňuje dohoda z května 2016. Pak by Řecko mělo mít přebytek 3,5 procenta do roku 2022 a poté by ho mohlo snížit na dvě procenta. Ekonomika Řecka by v daném období měla růst o 1,3 procenta. Podle MMF je však tato prognóza nerealistická.
Nejvyšší možné oddlužení podle zprávy je takové, které by prodloužilo průměrnou váženou splatnost úvěru o 17,5 roku ze současných 32,5 roku, přičemž poslední úvěry by byly splatné v roce 2080. ESM by také do roku 2050 omezil limit splátky úvěru na 0,4 procenta HDP a výši účtované úrokové sazby na 1 procento. Fond by rovněž v roce 2019 odkoupil od Řecka 13 miliard eur, které dluží MMF, protože tyto úvěry jsou dražší než půjčky od eurozóny.
Scénář B vychází z předpokladu MMF, že průměrný růst země bude 1 procento a Řecko se vrátí k primárnímu přebytku 1,5 procenta od roku 2023 a po pěti letech přebytek stoupne na 3,5 procenta. Pak by bylo potřeba rekapitalizovat řecké banky a kvůli udržitelnosti dluhu by muselo být oddlužení vyšší, než které bylo slíbené loni, což ministři odmítají.
Scénář C je kompromisem předchozích dvou. Průměrný ekonomický růst má do roku 2022 činit 1,25 procenta a primární přebytek 3,5 procenta. Pak by přebytek mohl klesnout na 1,8 procenta HDP. V tomto případě by se dluh země stal udržitelný při prodloužení splatnosti o 15 let a splatnost posledních úvěrů by byla v roce 2080. Úroková sazba by do roku 2050 činila nejvýše 1 procento.
Zdroj: ČTK
Podívejte se na aktuální video
