Analytici očekávají ve sporu USA a EU o cla kompromis
Kompromisní řešení očekávají analytici oslovení ČTK po prodloužení dočasné výjimky na placení cel na dovoz hliníku a oceli z EU do USA. Spojené státy prodloužily výjimku EU, Kanadě, Mexiku a Austrálii o měsíc v noci na úterý. Evropská komise poté sdělila, že toto dočasné opatření protahuje nejistotu na trhu a že unie chce být z celního režimu trvale vyňata.
"Nakonec se kaše nebude jíst tak horká, jak ji prezident USA Donald Trump navařil. Zároveň ovšem Trump nebude chtít ztratit tvář. Takže se zřejmě dočkáme nějakého kompromisního řešení. Například může dojít k nahrazení tarifů kvótami, jak s nimi již souhlasila Jižní Korea," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Analytik společnosti Chytrý Honza Karel Kotoun očekává, že USA zmiňovaná cla neuvalí na státy, které jsou pro ně strategicky důležité s ohledem na vyjednávání o íránském nukleárním programu a na plánované mistrovství světa ve fotbale, které mají spolupořádat Kanada, USA a Mexiko. Lze tedy podle něj předpokládat, že cla mohou být uvalena na Argentinu, Austrálii a Brazílii.
Obchodní války nemají vítěze, jen méně a více poražené, připomněl Kovanda. ČR by v případě rozpoutání světové obchodní války patřila kvůli vysoké otevřenosti své ekonomiky mezi více poražené. "Je tedy bytostným českým zájmem, aby nakonec opravdu došlo na kompromis. Trumpův odklad o jeden měsíc je příznivým signálem, že by k takovému kompromisu opravdu dojít mohlo," podotkl.
Podle březnové zprávy českého ministerstva průmyslu a obchodu by americká ochranářská opatření postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů ročně. Jde například o železné a ocelové trouby a profily. Zasažená produkce z Česka nepředstavuje vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je však americký trh významný. Jde například o výrobky pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky těžbě ropy a plynu z břidlicových hornin, a o bezešvé a duté trubky.
Cla na ocel a hliník prostřednictvím přímého efektu sníží globální HDP o 1,7 miliardy dolarů, uvedla společnost Deloitte. Kvůli vazbám výrobců oceli a hliníku na ostatní odvětví v různých zemích světa ovšem dosáhnou celkové dopady 14 miliard dolarů (0,02 % globálního HDP). Zavedení cel na ocel a hliník nejvíce zasáhne Rusko a jeho ekonomiku. Cla by zasáhla také další významné producenty oceli a hliníku, Jižní Koreu, Brazílii a Austrálii. Z evropských zemí by nová cla postihla zejména Německo.
Ani Česká republika dopadům zavedení cel na ocel a hliník podle Deloitte neunikne. Celkový negativní dopad na produkci vychází na 3,6 miliardy korun a na úrovni přidané hodnoty 970 milionů korun, tedy 0,02 % HDP, vypočetla Deloitte.
Zdroj: ČTK
