Bulharský prezident vybídl k účasti Ruska na projektu Belene

Sofia zrušila projekt Belene v roce 2012, protože se jí nepodařilo najít zahraničního investora. Země byla také pod tlakem z Bruselu a Washingtonu, aby omezila svou energetickou závislost na Rusku, které mělo dva jaderné reaktory s celkovou kapacitou 2 000 megawattů postavit. Sofia ale začala znovu hledat investory, když arbitrážní soud v roce 2016 rozhodl, že země musí Rusku kvůli zrušení projektu vyplatit odškodné.

Bulharská vláda se minulý týden rozhodla požádat parlament o zrušení šest let starého zákazu výstavby jaderné elektrárny v Belene.

"Už bylo oznámeno oživení jaderného projektu Belene, který předpokládá i účast Ruska," řekl Radev novinářům.

Bulharsko muselo za zrušení projektu v Belene zaplatit ruské jaderné agentuře Rosatom více než 620 milionů eur. Dostalo však díly pro dva reaktory, každý o výkonu 1 000 megawattů. I kvůli tomu se země musí rozhodnout, co se zařízením udělat.

Nejvíce moci mají v Bulharsku premiér a vláda, zatímco prezident má z velké části jen ceremoniální roli. Může ale utvářet veřejné mínění, jmenovat velvyslance či vetovat návrhy zákonů.

Vláda se snaží projekt Belene oživit a získat pro něj zahraniční investory, uvedla nedávno ministryně energetiky Temenužka Petkovová. Sofia podle ní hodlá vyhlásit tendr na výběr strategického investora do konce letošního roku.

Náklady na výstavbu elektrárny o výkonu 2 000 megawattů se odhadují nejméně na deset miliard eur. O účast na projektu už projevila zájem čínská státní společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) a Petkovová vyzvala k účasti na tendru francouzský podnik Framatome. O projekt se zajímá rovněž Evropská investiční banka (EIB).

Vláda už do elektrárny investovala tři miliardy leva (39,4 miliardy Kč) a další státní peníze do ní vložit už nehodlá. "Pokud se na trhu nenajde žádný zájemce, existují dvě možnosti - prodej zařízení, který nelze uskutečnit za příznivých podmínek, nebo instalace jednoho z reaktorů v elektrárně v Kozloduji," prohlásil vicepremiér Tomislav Dončev.

Kozlodujská elektrárna v Bulharsku kryje zhruba 30 procent spotřeby elektřiny.

Kritici projektu, který byl poprvé zahájen v roce 1981, tvrdí, že výhody nejsou takové, aby ospravedlnily náklady, a že projekt byl po desetiletí zdrojem korupčních praktik.

Bulharský premiér Bojko Borisov v únoru navrhl, aby elektrárna Belene byla postavena jako balkánský projekt na zvýšení energetické bezpečnosti, a vyzval sousedy v regionu, aby tuto možnost zvážili.

Zdroj: ČTK