Podnikatelé: Důsledkem digitální daně může být ztráta trhů

Americký vládní zdroj pondělním Hospodářským novinám přípravu opatření potvrdil, ale neuvedl, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy schválila loni, v lednu ji má začít projednávat Sněmovna. Washington daň považuje za diskriminaci vůči svým firmám. Podobný spor vedou USA s Francií, která má tříprocentní digitální daň.

"Již loni v srpnu jsme ministerstvo financí upozorňovali, že máme obavy, že by zavedení digitální daně bylo příspěvkem k eskalaci mezinárodního napětí, nazývaného obchodními válkami," uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. ČR jako malá otevřená ekonomika by se podle něj měla vyvarovat iniciativy v takovém jednostranném opatření. "Daň z vybraných digitálních služeb považujeme za jeden z dalších účelových nástrojů na zalepení děr ve zdrojích státního rozpočtu, aby pomohly pokrýt diskutabilní zvyšování sociálních výdajů a mimořádný růst platů ve veřejném sektoru," dodal.

Rovněž Svaz průmyslu a dopravy míní, že ČR patří v kombinaci výše a šíře definice digitální daně mezi premianty. "Raději bychom měli být v Evropě premianty v digitalizaci. Stejně tak jsme při vypořádání návrhu říkali, že je nutné analyzovat rizika zamezení dvojího zdanění či potenciálních negativních reakcí USA," upozornil ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

"Obchodní války jsou nástrojem blafování a nemusíme hned psát nejčernější scénáře a strašit v Česku ekonomickým úpadkem nebo velkou nezaměstnaností. Na druhou stranu se nemůžeme tvářit, že se nic neděje," uvedl specialista na mezinárodní daně Martin Houska z poradenské firmy BDO. Z hlediska struktury exportu se jeví jako zranitelný automobilový průmysl. Velká část českých subdodavatelů a producentů komponentů je navázaná na přední německé automobilky, pro které je americký trh klíčový.

Snaha vlády ČR zavést digitální daň o několik let dříve než na úrovni EU je krok trochu zoufalý a trochu nebezpečný, míní analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pokud totiž taková daň nakonec v EU zavedena nebude, může být podle něj ČR objektem silné kritiky, že narušuje jednotný trh.

Celoevropské řešení by bylo výhodnější i pro případ sporů s USA, dodala analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Jednotlivé státy budou podle ní hůře čelit odvetných obchodním opatřením. Nemají ani vyjednávací sílu ani kapacitu. Podíl USA na přímém českém vývozu je 2,5 procenta. Případná odveta by mohla postihnout české pivovary včetně českobudějovického Budvaru, ale i české sklárny. "Na trh USA vyvážíme hlavně turbovrtulové a proudové pohony, telefonní přístroje, lékařské přístroje, letadla, farmaceutické a chemické výrobky," poznamenala.

Pokud by se americké administrativě podařilo clem obsáhnout veškeré české exporty do USA a ČR by tam následkem cla neprodala nic, české ekonomika by přišla o výrobu za 14 miliard korun, vyčíslil analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. To se však podle něj nestane. Cla se podaří uvalit zhruba na maximálně čtvrtinu exportu a u těchto položek lze čekat maximálně čtvrtinový pokles obratu. Pak by to ekonomiku stálo necelou miliardu, doplnil.

Dani by v ČR měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Zdroj: ČTK