Německá ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí podle finálních dat o 9,7 %

Za výrazným propadem největší ekonomiky v Evropě stojí především opatření na omezení rychlého šíření koronaviru. O 10,9 % se propadla poptávka domácností (1. čtvrtletí: -2,5 %), investice do strojů a vybavení zaznamenaly pokles o 19,6 % (1. čtvrtletí: -7,3 %). Výrazný propad zaznamenaly také vývoz (-20,3 %) a dovoz (-16 %). Vládní výdaje na podporu ekonomiky vzrostly o 1,5 % (1. čtvrtletí: +0,6 %).

V meziročním srovnání se HDP Německa propadl o 11,3 %, zatímco předběžná zpráva počítala s poklesem o 11,7 %. Jde o nejhlubší propad v historii země.

"Druhý kvartál byla naprostá katastrofa," řekl agentuře Reuters ekonom společnosti VP Bank Thomas Gitzel. "Je jedno jestli investice, soukromá spotřeba, export nebo dokonce dovoz, všechno bylo ve volném pádu," dodal.

Německá vláda představila rozsáhlá opatření, která mají zmírnit negativní dopady koronavirové krize na ekonomiku. Rozhodla se například na půl roku snížit daň z přidané hodnoty a poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur na každé dítě. Celkem počítá její balík ekonomických opatření na roky 2020 a 2021 se 130 miliardami eur.

Parlament už uvolnil pro letošek také dluhovou brzdu. V letošní první polovině roku se německá státní pokladna kvůli koronavirové krizi dostala do minusu poprvé od roku 2011.

Berlín odhaduje, že i přes následné hospodářské oživení ve druhé části roku zaznamená ekonomika za celý rok nejhorší recesi v poválečné době. Naposledy uvedl, že za rok 2020 počítá s poklesem hrubého domácího produktu o 6,3 %.

Německá centrální banka počítá, že očekávané oživení v letošním třetím čtvrtletí potáhne soukromá spotřeba. Němci si na bankovních účtech díky stabilním příjmům uložili ve druhém kvartálu výrazně více peněz - míra úspor se meziročně téměř zdvojnásobila na 20,1 %, uvedl statistický úřad.

Zdroj: tradingeconomics.com, ČTK