Důsledek krize: Banky na kolech

Autobus má za úkol obsloužit odlehlé oblasti, kde banka nemá pobočky. Uvnitř to vypadá skoro jako v každé jiné malé bankovní pobočce, až na elastické popruhy, které mají udržet na místě nábytek, když autobus zrovna jede. Jednasedmdesátiletý Martin by dal přednost častější návštěvě autobusu, třeba alespoň jednou za týden. Týdenní službu poskytovala místní banka, která se stala součástí Bankie. "Není normální vybrat si hotovost na celý měsíc," říká Martin, jehož citovala agentura Reuters. "Co když to někdo ukradne?"

Evropská krize vyžaduje úspory

Tohle je ta pravá podoba úsporných opatření bank po celé Evropě. Finanční krize donutila banky od Itálie po Bulharsko snižovat náklady a omezovat služby. Z tohoto důvodu evropské banky za poslední čtyři roky zavřely celkem 20 tisíc poboček, z toho 5 500 loni. Od počátku finanční krize tak zaniklo zhruba 8 % všech bankovních poboček v Evropě a očekává se, že škrty budou v dalších letech pokračovat.

Nejvíce jsou úspory patrné právě ve Španělsku, kde regionální spořitelny v uplynulých letech prudce expandovaly, a země díky tomu měla největší bankovní síť v Evropě. Za čtyři roky počet poboček v zemi klesl o 17 %, stále jich tam však zůstává 38 200. Španělsko má tak nejvíce poboček na hlavu v Evropě, je zde jedna pobočka na 1 210 lidí.

Nejvíce poboček v Evropě měla na konci loňského roku Francie, téměř 38 450. V počtu poboček na hlavu je však Francie až třetí, za Španělskem a Kyprem. Ve Francii připadá na jednu pobočku 1 709 lidí, na Kypru 1 265. Na Kypru však bankovních poboček po záchraně země před bankrotem nyní výrazně ubývá.

Poboček ubývá, internetové bankovnictví je stále oblíbenější

Francouzští bankéři snižují počet poboček mnohem pomaleji než jejich španělští kolegové. Loni podle údajů Evropské centrální banky zrušili jen 79 poboček, a za čtyři roky se počet poboček v zemi snížil o necelá 3 %. V Británii bylo zavřeno zhruba 5 % poboček a v Německu více než 8 %. V Dánsku se pak počet poboček snížil asi o třetinu a v Nizozemsku o čtvrtinu.

Mnoho bank připouští, že nezavírá pobočky tak rychle, jak by mohlo. Obávají se totiž negativní reakce a odlivu klientů v době, kdy banky začínají pociťovat známky zlepšení. Dotovat ztrátové pobočky je ale teď luxus, který si nemůže většina bank dovolit. Pobočky se podle odhadů Deutsche Bank na nákladech banky na drobné bankovní služby podílejí 60 %.

V reakci na snižování počtu poboček prudce roste internetové bankovnictví a bankovní služby v mobilních zařízeních, ať ve smartphonech, nebo v počítačových tabletech.

Současný vývoj znamená, že se miliony klientů v Evropě ocitnou bez přístupu k alespoň minimu fyzických bankovních služeb. Třeba ve španělské vesnici Corral de Ayllón to už nyní těžce pociťuje všech 60 obyvatel, kterými jsou převážně farmáři nebo důchodci, pro něž je těžké si na změny zvyknout. Místní farmář a důchodce Tomas Aribas se obává, že se bankovní služby pro něj i jeho sousedy stanou v budoucnosti nedostupnými. "Budeme se muset naučit něco o internetu, abychom ho mohli používat," dodává.

Zdroj: ČTK