Rosatom: Odvoláním Temelína by se ČR vzdala příležitosti k růstu
Pokud by se energetická společnost ČEZ rozhodla zrušit svůj záměr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, česká ekonomika by přišla o příležitost k posílení hospodářského růstu. V rozhovoru s ČTK to na okraj zasedání Světového jaderného sdružení řekl Kirill Komarov, náměstek generálního ředitele ruské společnosti Rosatom. Dvě dceřiné firmy této společnosti jsou součástí česko-ruského Konsorcia MIR.1200, jež se o dostavbu Temelína uchází.
Podle Komarova nelze rozhodovat o stavbě elektrárny, která bude v provozu 60 let, pouze na základě současných cen elektřiny, ale je potřeba celou situaci vnímat komplexně. "Snažit se zhodnotit efektivitu projektu a jeho návratnost podle současných cen nemá smysl," řekl Komarov. "Lidé stále mluví o současných cenách elektřiny, ale tady mluvíme o projektu, který bude fungovat po 60 let. A dnes lze jen těžko odhadnout, jaké budou ceny za 60 let."
Nedostavět Temelín? Problém pro český průmysl
Komarov také zdůraznil, že vzhledem k očekávanému vysokému podílu českých podniků na dostavbě jihočeské elektrárny by odvolání projektu znamenalo ránu pro český průmysl. "Jakékoli rozhodnutí o stavbě jaderné elektrárny neznamená jen rozhodnutí o výrobě elektřiny, ale i o tom, jak to ovlivní vývoj ekonomiky celé země, jejího průmyslu. Máme k dispozici analýzu, podle níž by realizace nabídky Konsorcia MIR.1200 vytvořila 10 tisíc pracovních míst v České republice. Multiplikační efekt na českou ekonomiku by byl v rozsahu 600 miliard korun," řekl.
Konsorcium MIR.1200 slibuje, že české firmy získají přes 70 % hodnoty zakázky. Vysokou účast českých podniků na dostavbě Temelína přislíbil i konkurent konsorcia v tendru, americko-japonská společnost Westinghouse.
Komarov také uvedl, že ho netěší rozhodnutí ČEZ nejméně o rok odložit konečné rozhodnutí o dostavbě elektrárny, které podle původních plánů mělo padnout letos na podzim. "Rozumíme ale důvodům tohoto rozhodnutí a respektujeme tuto pozici ČEZ," podotkl představitel Rosatomu. Zároveň přiznal, že odklad bude pro Rosatom znamenat dodatečné náklady, z celkového pohledu na přípravu zakázky to ale nebude zásadní částka.
Volby jako urychlení rozhodnutí o Temelínu?
Komarov dále vyjádřil naději, že říjnové předčasné volby by mohly přispět k urychlení rozhodnutí polostátního podniku ČEZ. Naděje přitom představitel Rosatomu nespojuje s žádnou konkrétní stranou, ale spíše s obecným souhlasem českých politiků s rozvojem jaderné energetiky. "Tak velký projekt jako dostavba Temelína může být úspěšný jen tehdy, pokud ho lidé podporují. A v zemi není žádná silná politická strana, která by byla proti jaderné energetice," řekl.
Uchazeči o dostavbu Temelína nyní jednají s ČEZ o upřesnění svých nabídek. Komarov řekl, že Konsorcium MIR.1200 v této fázi nediskutuje o možnostech financování elektrárny. "Je pouze na rozhodnutí ČEZ, zda to bude chtít nadnést," prohlásil. Podotkl nicméně, že Rosatom má zkušenosti s různými modely financování z dalších zemí, když například v Indii značnou část konstrukčních nákladů pokrývá mezistátní půjčka, v Turecku je Rosatom přímo investorem jaderné elektrárny.
Náklady na stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína se odhadují na 200 až 300 miliard korun. Dostavba elektrárny by měla více než zdvojnásobit její výkon, který nyní činí 2 000 megawattů.
Zdroj: ČTK
Aktualita pro rok 2026
