Důchodcům u nás je hej

Téma důchodů bylo mediálně velmi frekventované především v první polovině loňského roku. Od července pak mediální rozruch utichl, a tak to vypadá, že téma důchodů veřejnost příliš nezajímá. Určitý zájem bývá projeven při zprávě, o kolik se budou valorizovat důchody.
Dvojí přístup
Především v anglosaských zemích, ale i v řadě dalších lidé při odchodu do důchodu zvažují, zda jim vytvořené rezervy vydrží po zbytek života. V těchto státech je na prvním místě nutnost postarat se o důchod ve vlastní režii.
Jiná situace je v postkomunistických zemích. Zde novopečení důchodci spoléhají primárně na stát. Třeba v ČR tvoří státní penze 95 % příjmů starobních důchodců. Podobná situace jako u nás je na Slovensku, v Maďarsku či Polsku, ze západních zemí pak v Itálii, Rakousku, Španělsku, Portugalsku či Francii. Rovněž v sousedním Německu tvoří státní důchod více než 80 % příjmů důchodců. Na opačném pólu jsou Dánsko, Británie, Austrálie, USA, Nizozemí či Kanada, kde státní důchod tvoří 40 až 55 % příjmů důchodců.
V tuzemsku jsou lidé kvůli historickému vývoji závislí především na státních institucích, reálné kupní síle vyplácených starobních důchodů, stejně jako systému zdravotního pojištění či programech sociální péče. Ovšem vzhledem k poměrně solidní kvalitě českého zdravotnictví a programů sociální péče na tom právě zásluhou oněch zmíněných faktorů nejsou v průměru čeští důchodci zase tak špatně. To však vyvolává zvýšený tlak na státní rozpočet, který není v nejlepší kondici.
Do budoucna je možné očekávat, že se nové generace seniorů spíše přiblíží modelům z vyspělých zemí, kdy se větší část jejich penze bude opírat o jimi vytvořené rezervy, státní důchod bude tvořit jen menší část jejich příjmů.
Důchodci v ČR se nemají špatně
Českým důchodcům je blaze. Tedy alespoň podle hodnocení americké společnosti Natixis. Při pohledu do peněženky to mnohým důchodcům může připadat jako sci-fi, ale dle žebříčku sestaveného jmenovanou společností obsadila Česká republika 17. pozici mezi nejlepšími místy pro život důchodců, kdežto Spojené státy byly až devatenácté. Celkem bylo hodnoceno 150 zemí. Nepřekvapí, že žebříčku vévodily skandinávské země společně se Švýcarskem, Lucemburskem, Nizozemskem a Rakouskem. Německo skončilo "až" na devátém místě.
Určitým vysvětlením takto dobré pozice je to, že společnost nehodnotila pouze příjmovou stránku důchodců, ale v potaz byla brána i další hlediska, jako jsou kvalita zdravotní péče, hmotný blahobyt, kvalita života a samozřejmě finance. A právě tyto aspekty jsou příčinou poměrně solidního postavení České republiky.
Kupříkladu řada amerických seniorů tráví svůj důchod v jiné zemi než v USA. Často jsou to karibské státy, kde zásluhou nízké životní úrovně domácích obyvatel mají američtí senioři zajištěnu komfortní péči, kterou by si doma při svých úsporách nemohli dovolit. Američtí důchodci jsou ovšem, pokud jde o flexibilitu stěhování se na penzi do jiných koutů světa, raritou. Evropané (natož Středoevropané) většinou tráví podzim života v místech, kde se narodili. Američtí důchodci hledají destinace, které jim přinesou komfort, který by pro ně doma nebyl dostupný.
Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz.
Zdroj: Investujeme.cz
Aktuality
