Inflace v České republice v prosinci zpomalila na 0,1 %, za celý rok loni ceny vzrostly nejméně od roku 2003
Spotřebitelské ceny v České republice v prosinci proti listopadu klesly o 0,1 %. Tento pokles ovlivnilo hlavně snížení cen v oddíle doprava. Meziroční růst spotřebitelských cen v prosinci zpomalil na 0,1 % z 0,6 % v listopadu. Průměrná míra inflace za celý rok 2014 dosáhla 0,4 % a byla nejnižší od roku 2003 a druhá nejnižší vůbec. Vyplývá to ze statistiky, kterou v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Proti listopadu spotřebitelské ceny klesly o 0,1 %, a to zejména kvůli nižším cenám v dopravě. Podle statistiků se na tom podepsalo výrazné zlevnění pohonných hmot, které bylo největší od prosince 2008. Zlevnily ale i oděvy a obuv, některé potraviny a také nealkoholické nápoje. Zdražilo naopak ovoce, čokoláda, víno nebo pivo. Vyšší byly i ceny pracích prostředků, nových aut či poštovních služeb.
V meziročním srovnání vývoj inflace ovlivnil především vyšší meziměsíční růst cen v prosinci 2013 než v prosinci 2014. Týkalo se to především cen potravin a nealkoholických nápojů, které z listopadového meziročního růstu o 1,5 % přešly v prosinci v pokles o 0,5 %, uvedl ČSÚ.
"Prosincový index spotřebitelských cen (CPI) meziročně zpomalil a dosáhl 0,1 %, což je 0,5 procentního bodu pod odhadem ČNB z její poslední listopadové prognózy. Meziměsíčně index CPI poklesl o 0,1 %. Propad k nulovým hodnotám jde zejména na vrub poklesu cen ropy, a lze tak očekávat, že hodnoty blízké nule uvidíme i v první polovině tohoto roku. Celková inflace za rok 2014 dosáhla 0,4 % a obdobně nízkou inflaci lze v současnosti očekávat i pro rok 2015," napsal ve svém komentáři Jakub Seidler, hlavní ekonom pro ČR z ING Bank.
"Tyto skutečnosti začínají vyvolávat obavy, zda ČNB nepřistoupí k dalšímu zvýšení intervenční hladiny ze současných 27 EUR/CZK. My považujeme úvahy o zvyšování intervenční hladiny zatím jako předčasné. Pokles cen ropy představuje pro tuzemskou ekonomiku pozitivní nabídkový šok, na který ČNB v režimu flexibilního cílování inflace nemusí reagovat. Pro ČNB je zároveň relevantní inflace v měnověpolitickém horizontu 1 až 1,5 roku, přičemž pokles cen ropy se v cenovém indexu přestane projevovat již po roce. Na horizontu 1,5 roku by se tak inflace již měla pohybovat bezpečně v dolní hranici tolerančního pásma kolem 1,5 % a k cíli se pak přiblížit ke konci roku 2016," dodal ekonom.
Česká ekonomika je navíc v současnosti podle Seidlera v daleko lepší situaci, než byla v době, kdy ČNB rozhodovala o zahájení intervencí a kdy vykazovala řadu symptomů deflační ekonomiky. "Z dnešního pohledu je česká ekonomika na růstové dráze, výše uvedené indikátory se vyvíjejí příznivě a doposud nejsou žádné náznaky toho, že by se ekonomická aktivita v ČR v tomto a příštím roce měla výrazně zhoršovat," napsal dále Seidler. "Pokud tak růst ekonomické aktivity setrvá, hrozba vzniku deflační smyčky, které se obecně centrální banky obávají, je daleko menší i v situaci cenového poklesu."
Jádrová inflace, tedy ceny bez pohonných hmot a potravin, by měla pokračovat postupně ve své rostoucí trajektorii a střednědobá inflační očekávání by měla zůstat nadále ukotvená. Potřeba reakce ČNB na velmi nízkou (a někdy i případně lehce zápornou) inflaci v tomto roce tak podle Seidlera bude značně omezená.
Z výše uvedeného vyplývá, že data zatím rozhodně nenaznačují potřebu zvýšení intervenční hladiny. "Předpokládáme, že ČNB přistoupí k prodloužení intervenčního závazku, aby nedošlo ke zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím posilování koruny v okamžiku ukončení intervenčního režimu a aby poskytla ekonomice delší období 'forward guidance'," dodal Seidler na závěr.
Zdroj: ČSÚ, ČTK
