Americká ekonomika podle předběžných dat ve druhém čtvrtletí expandovala tempem 2,3 %, pokles v prvním kvartálu byl revidován na růst

Jádrové výdaje na osobní spotřebu byly naopak podle rychlého odhadu vyšší, než se očekávalo, když vzrostly o 1,8 % při očekávání 1,6% růstu. Osobní spotřeba, která zastupuje zhruba 70 % HDP, ve druhém čtvrtletí vzrostla podle předběžného údaje o 2,9 %. Očekával se růst o 2,7 % po 1,8% růstu v prvním kvartálu (revidováno z 2,1 %).

"Na čtvrtečních údajích jsou zajímavá nejen aktuální čísla za druhé čtvrtletí, ale minimálně stejně i revize dat z předchozích let. Růst ve druhém čtvrtletí sice poněkud zaostal za očekáváním, ale první čtvrtletí bylo revidováno citelně nahoru, takže nakonec namísto původního mírného poklesu HDP v prvním čtvrtletí lehce rostl. Naopak růst v předchozích letech byl revidován mírně dolů - mezi roky 2011 a 2014 rostl HDP o 2,1 % místo původně uváděných 2,4 %. Zajímavý je také jádrový deflátor HDP, který rostl místo očekávaných 1,6 % o 1,8 %, podobně jako jádrový index spotřebitelských cen. Oba tyto inflační ukazatele jsou tedy poměrně blízko cíle Fedu, ovšem ten preferovaný Fedem (jádrový PCE deflátor) je citelně níže. V každém případě kombinace lepšího výkonu ekonomiky v prvním pololetí, než to původně vypadalo, poněkud vyššího růstu jádrového deflátoru HDP a pozitivních očekávání pro druhé pololetí může zvyšovat šance na zahájení zvyšování sazeb v září," okomentoval zprávu Ľuboš Mokráš, analytik z České spořitelny.

Data podle analytiků naznačují, že největší světová ekonomika dále nabírá na síle. Americkou centrální banku by to mohlo přesvědčit, aby zvýšila úrokové sazby ze současných rekordních minim ještě v tomto roce. Řada ekonomů se nyní domnívá, že k prvnímu zvýšení sazeb po téměř deseti letech dojde v září, objevují se ale i názory, že Fed počká do konce roku, než usoudí, že k tomuto kroku uzrál čas.

Údaje mírně zaostaly za odhady analytiků v anketě agentury Reuters, kteří v průměru očekávali růst hrubého domácího produktu o 2,6 %. Skladba HDP ale podle ekonomů ukazuje, že ekonomika stojí na stále pevnějších základech. "Lepší situace na trhu práce je vedle přínosu, který má pro domácnosti nízká inflace a pokles cen ropy, nezbytná k tomu, aby ekonomika dokázala udržet silný růst," řekl podle listu Financial Times ekonom ze společnosti Markit Chris Williamson.

Spotřebitelské výdaje, které tvoří více než dvě třetiny celkové ekonomické aktivity USA, se ve druhém čtvrtletí zvýšily o 2,9 %. Američanům díky levnějšímu benzínu na konci loňského a na začátku letošního roku zůstalo v peněženkách více peněz. Část těchto prostředků teď utráceli, k čemuž je povzbuzovala i zlepšující se kondice domácího trhu práce.

Výkon ekonomiky pomohl zlepšit i trh s bydlením, dále výdaje státu a místních vlád a vývoz, který se navzdory silnému dolaru zotavil, zatímco dovoz vzrostl jen mírně. Nepříznivě na výkon ekonomiky naopak nepřestával působit sektor energetiky, který se potýká s výdajovými škrty velkých ropných společností, jako jsou Schlumberger či Halliburton. Těžařské firmy přikročily ke snižování výdajů v reakci na prudký propad cen ropy. Například výdaje na průzkum se propadly o více než 68 %, což bylo nejvíce od druhého kvartálu 1986. V prvním čtvrtletí klesly o 44,5 %.

Pomalejší než dosud uváděný růst HDP v letech po krizi znamená, že z dosud poslední hospodářské recese, která skončila v červnu 2009, se ekonomika USA zotavovala nejpomaleji ze všech útlumů, které nastaly od druhé světové války. Pouze mírná hospodářská expanze vyvolala obavy, že americká ekonomika vstoupila do období pomalého růstu. Z vládních dat například vyplývá, že pracovní síla se zvyšuje pomaleji a efektivita je menší než před recesí. Tyto tendence by budoucí hospodářský růst mohly utlumit.

Zdroj: ČTK, Bloomberg