Důvěra spotřebitelů v ekonomiku eurozóny se v září snížila, ve službách a průmyslu naopak vzrostla
Důvěra v ekonomiku eurozóny se v září vyšplhala na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, a to zejména díky rostoucímu optimismu v průmyslu, maloobchodě a ve službách. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila Evropská komise.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v v září podle finálních dat snížila, index spotřebitelské důvěry klesl v souladu s předběžným údajem na -7,1 bodu z -6,9 bodu. Důvěra průmyslových podniků v ekonomiku eurozóny se naopak zlepšila - index důvěry vzrostl na -2,2 bodu z -3,7 bodu, čekal se pokles ukazatele na -3,8 bodu.
V sektoru služeb index důvěry vzrostl na 12,4 bodu z 10,1 bodu, čekal se pokles na 10 bodů.
Ukazatel ekonomického sentimentu se zvýšil na 105,6 ze 104,2 bodu, tedy na nejvyšší úroveň od dubna 2011, a index podnikatelského klimatu vzrostl na 0,34 bodu z 0,21 bodu, čekala se stagnace na 0,21 bodu.
Evropská centrální banka (ECB) začátkem září snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,4 % z dříve předpokládaných 1,5 %. Hospodářský růst by měl ale i tak zrychlit z loňských 0,9 %.
ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně asi 60 miliard eur. Začátkem září signalizoval šéf ECB Mario Draghi možnost rozšíření nákupu dluhopisů.
Zdroj: ČTK, Bloomberg
