Česká ekonomika v srpnu – měsíční zpráva

Přehled domácích makroekonomických dat. Rok od uplynutí krachu Lehman Brothers.

Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu

• HDP propadl ve druhém kvartále o 4,9 % po předchozím poklesu o 3,4 % meziročně.

• Průmyslová produkce v červnu poklesla o 12,2 % meziročně (předběžný odhad ČSÚ za červenec 2009 vykazoval meziroční propad ve výši 18,8 %).

• Maloobchodní tržby za červen vykázaly propad o 4,9 % meziročně (očekávaný propad o 3,8 % meziročně). • Nezaměstnanost v červenci dosáhla hranice 8,4 %.

• Inflace v červenci zpomalila na 0,3 % z červnových 1,2 %, což je nejnižší hodnota od září 2003.

• Obchodní bilance v červnu s přebytkem 20,4 mld. Kč - pokles importů o 19,3 % meziročně a exportů o 15,1 %.

V srpnu 2009 se koruna obchodovala v pásmu 25,30 – 25,90 CZK/EUR. Kurz 25,30 CZK/EUR je pro letošní rok nové maximum. Za posilováním koruny stála převládající pozitivní nálada v regionu a ochota investorů podstupovat větší riziko, vzhledem k tomu jaké zprávy přicházely především z německé ekonomiky. Z fundamentálního hlediska k takto silné koruně není důvod.

Už je to rok, co se svět dělí na před a po Lehmannech

Vstupujeme do měsíce, ve kterém se před rokem změnil finanční svět. Krize finanční se pomalu začala stávat ekonomickou krizí a čím dál více začínalo být jasné, že nás tato vlna nemine. Krize se přesunula stranu poptávky.

FED udělal tlustou čáru

Září 2008 je měsíc, kdy FED udělal tlustou čáru mezi těmi, které zachrání a které ne. Finanční instituce jako polostátní hypoteční agentury Freddie Mac a Fannie Mae nebo pojišťovna AIG se dočkaly státní pomoci. Investiční bance Lehmann Brothers však FED pomocnou ruku už nepodal.

Banky si přestaly půjčovat mezi sebou z obav z toxických aktiv a tato nedůvěra se velmi rychle přenesla do zhoršování dostupnosti úvěrů pro konečné zákazníky. Riziková averze na trzích rostla. Celou situaci navíc doprovázel pád burz. Čas se zkrátka začal dělit před a po „Lehmannech“.

Island a středoevropský region

Nejdrtivěji přišla krize na Island. Začátkem října dosáhlo zadlužení ostrovního státu 210 % HPD. V zemi padly všechny tři největší banky a stát je musel převzít, islandská koruna se zhroutila.

Své si zažilo také Maďarsko a Polsko. Obě země jsou mnohem více než ČR zadluženy v zahraničí. Tento dluh je realizován v jiné než domácí měně těchto zemí, takže je ovlivňován kurzem zlotého a forintu.

Září je měsíc, kdy už centrální banky šly jasně po nastaveném kurzu směrem k nízkým úrokovým sazbám.

Před rokem a dnes

před rokem dnes
HDP v USA 5,4% -1%
HDP v ČR 5,2% -4,9%
zlato (USD) 750 950
ropa (USD( 90 70
index PX (body) 1450 1150
základní sazba FED 2% 0-0,25%
základní sazba ČNB 3,5% 1,25%
nezaměstnanost v USA 5,7% 9,4%
nezaměstnanost v ČR 5,3% 8,4%

FED: V USA po několika snížení klíčové úrokové sazby byl FED na hladině 2 %. Do konce roku musel snížit sazbu až na dnešní pásmo 0 – 0,25 %. Zajímavé je, že ještě během září 2006 byla klíčová úroková sazba FED na maximu 5,25 %.

ECB: Před rokem J. C. Trichet v čele ECB řešil inflaci. Byl to hlavní argument pro sazby na hranici 4,5 %. V říjnu 2008 i ECB začala podporovat ekonomiku snižujícími se sazbami až na dnešní 1 %.

ČNB: Snižování sazeb se nevyhnulo ani Česku. Ještě začátkem roku 2008 byla 2T repo sazba na 3,75 %. Před pádem Lehmann Brothers to bylo 3,50 % a postupně došlo ke snížení na stávajících 1,25 %.

Většina zemí šla cestou přímé podpory. Evropa v čele s Německem a svět v čele s USA nasypaly do svých ekonomik biliony dolarů, ať už je to formou šrotovného nebo odkupu dluhů privátních společností. Spekulovalo se, že USA do systému nalily už přes 1 bilion dolarů a jen malou část zatím získaly zpět. Tyto obrovské státní výdaje jsou doslova časovanou bombou.

Česká republika šla jinou cestou. Zatím nedošlo k žádné státní pomoci konkrétnímu odvětví, ale kroky jsou spíše systémové.

Co dál?

Vstupujeme do posledních měsíců roku, ve kterých loni u nás odstartoval pokles průmyslové produkce. Znamená to, že říjnem počínaje, by z průmyslu mohly začít chodit na první pohled lepší data o průmyslu. Na potřásání rukou je však brzy, protože v meziročním vyjádření se bude vycházet z nízkého základu, takže zdánlivě se bude situace zlepšovat, ale při podrobnějším zkoumání to tak růžové nebude.

HDP

Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí meziročně propadla téměř o 4,9 %. Jedná se o největší meziroční propad hrubého domácího produktu (HDP) v novodobé historii České republiky.

Přestože jde o historicky nejvyšší meziroční propad české ekonomiky, tak ve srovnání s 1. čtvrtletím HDP o 0,3 % vzrostl. Což znamená technický konec recese. Negativní meziroční vývoj HDP byl ovlivněn především výrazným poklesem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, který se nadále potýkal s odbytovou krizí především na zahraničním trhu.

Za dalším prohloubením propadu stálo pokračující ochlazování poptávky ze zahraničí a především pak snížení spotřeby domácností, které je způsobeno zvyšující se nezaměstnaností. I přes rekordní pokles HDP není vyloučeno, že na své dno spadne ekonomika až ve třetím čtvrtletí.

V srpnu byla zveřejněna prognóza České národní banky, která očekává pokles ekonomiky v letošním roce o 3,8 %. V příštím roce pak počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,7 % a v roce 2011 s růstem o 2,2 %.

Průmyslová produkce

Průmyslová výroba v Česku letos v červnu meziročně klesla o 12,2 % po květnovém poklesu o 22 %. Po očištění od sezónních vlivů včetně vlivu počtu pracovních dnů byla průmyslová produkce meziměsíčně vyšší o 2,9 %. Tak silný meziměsíční nárůst byl zaznamenán naposledy na počátku roku 2007.

Na optimismus je ale podle nás ještě brzy. V průmyslu stále roste nezaměstnanost a nyní v něm pracuje o 13 % lidí méně než loni.

Maloobchodní tržby

Bez očištění se tržby meziročně snížily o 4,9 %, a to již podeváté za sebou. Největší podíl na meziročním poklesu měl prodej motorových vozidel a nepotravinářského zboží. Nyní utrácíme více pouze za potraviny a léky.

Na pokles maloobchodních tržeb má největší vliv odložená spotřeba domácností, která má základ především v nejistotě udržení zaměstnání spotřebitelů, pokles nezaměstnanosti a zhoršený přístup k úvěrům.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v České republice v červenci dosáhla úrovně 8,4 %. Počet nezaměstnaných je nyní 485 000. Na další růst nezaměstnanosti se musíme připravit zejména v zimě, kdy se k hospodářským problémům přidají standardní negativní sezónní vlivy.

Navíc se zdá, že by mohlo zbýt méně peněz na stavebnictví, a řada projektů bude v infrastruktuře přiškrcena. Překonání magické hladiny půl milionu nezaměstnaných je tak jen otázkou času.

Inflace

Celková hladina spotřebitelských cen klesla v červenci proti červnu o 0,4 %. Tento pokles způsobilo zejména další snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci výrazně zpomalil na 0,3 % (z 1,2 % v červnu), což je nejnižší hodnota od září 2003.

Na inflaci se jasně promítá recese, respektive slabá poptávka, která tlačí ceny spotřebního zboží obecně dolů. A tento tlak se zesílí ještě v dalších měsících s růstem nezaměstnanosti. Meziroční inflace podle nás dál bude na podobných hodnotách začínající nulou.

ČNB

Úrokové sazby jsou na novém historickém minimu. Centrální banka je srazila o čtvrt procentního bodu na 1,25 %. Od sazeb ČNB se odvíjí úroky půjček a hypoték v komerčních bankách, které by domácnostem a podnikatelům měly umožnit čerpat levnější půjčky a úvěry. V poslední době se to ale většinou neděje a tržní sazby reagují na rozhodnutí ČNB pouze v omezené míře.

Ke snížení sazeb vedly centrální bankéře především horší výsledky české ekonomiky ve druhém čtvrtletí a silná koruna. Hrozilo riziko, že při dalším posilování koruny by se mohlo ztratit očekávané oživení české ekonomiky. Při nižších úrokových sazbách je toto riziko menší.

Česká národní banka také zhoršila odhad vývoje ekonomiky. Hrubý domácí produkt se má letos propadnout o 3,8 %. Je to mírnější pokles, než uvádí ministerstvo financí. K růstu by se mělo Česko vrátit příští rok, kdy by hospodářství mělo stoupnout o 0,7 %, o rok později pak o 2,2 %.

Zdroj:
Citco FT
Mohlo by vás zajímat
19. 1. 2021 23:00
VE STŘEDU V 9.30 ŽIVĚ: Aktuálně z trhů
Akciové tipy
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
19. 1. 2021 7:00
Erik Best: Trump, Biden a rozpadající se USA? Vlastně nic nového pod sluncem
Donald Trump
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Joe Biden
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
18. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Výhled pro jednotlivá aktiva, vodíkové akcie a lekce z doby technologické…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat
18. 1. 2021 9:28
Globalizace vs. regionalizace: Světové trendy probíhají zároveň a působí proti sobě, svět potřebuje…
Asijská ekonomika
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat