Čínský jüan rekordně dlouho klesá k dolaru
Čínský jüan ve čtvrtek vůči dolaru oslabil již desátou seanci za sebou. Je to nejdelší nepřetržitý pokles od roku 1994, kdy Čína zřídila devizový trh, napsala agentura Reuters. Čínskou měnu poslala dolů čínská centrální banka kvůli rozhodnutí americké centrální banky (Fed) zvýšit poprvé za téměř desetiletí úroky.
Jüan dnes na promptním trhu uzavřel na 6,4837 za dolar. Ve srovnání s předchozím dnem klesl o 0,16 procenta. Tzv. offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí, oslabil o půl procenta na 6,552 za dolar.
Měnový výbor Fedu ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let, o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25-0,50 procenta. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed sazbu od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize. Banka současně naznačila, že další zvyšování úroků by mohlo přijít v příštím roce.
Dolar v reakci na zvýšení úroků výrazně posiluje. Ke koši šesti předních světových měn stoupl o 0,9 procenta na 98,794 bodu.
Peking stále přísně kontroluje vývoj směnného kurzu jüanu. Letos v srpnu centrální banka devalvovala oficiální kurz jüanu o téměř dvě procenta. Byla to největší změna oficiálního kurzu od roku 2005, kdy Peking zrušil navázání domácí měny na americký dolar.
Mezinárodní měnový fond koncem minulého měsíce oznámil, že zařadí čínský jüan do svého koše hlavních světových měn. Jüan se stane součástí koše od října 2016, a bude tak stát po boku amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry. Rozhodnutí fondu je považováno za vítězství Pekingu v boji o uznání Číny jako globální ekonomické mocnosti. Čína je druhou největší ekonomikou světa po Spojených státech. MMF na základě skladby svého koše hlavních světových měn odvozuje hodnotu své měnové a účetní jednotky nazývané zvláštní práva čerpání (SDR).
Zdroj: ČTK
