17. 4. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Česká republika v rámci střední a východní Evropy víceméně nevybočuje se svou 19% sazbou daně z příjmů právnických osob i se sazbami daně z přidané hodnoty z průměru. Zároveň je ale zemí s téměř nejvyššími celkovými náklady zaměstnavatele na zaměstnance, což je způsobeno zejména výší povinných odvodů zaměstnavatele na pojistné a na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Mazars ke srovnání daňové zátěže v 15 zemích střední a východní Evropy.
Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars upozornila, že ještě před pár lety se celý region střední a východní Evropy profiloval v daňové sféře jako oblast vedená snahou o atraktivitu pro investory zejména prostřednictvím atraktivního daňového prostředí. Jednotlivé systémy daní v zemích regionu tak byly poměrně homogenní a nejdůležitější rozdíly mezi nimi byly především v sazbách.
V souvislosti krizí ale došlo ke změnám v souvislosti se snahou zlepšit příjmy státních rozpočtů. "V tuto chvíli tedy zběžný pohled na daňové sazby případnému investorovi potřebnou informaci nedá, a situaci je potřeba zkoumat důkladněji a z více úhlů pohledu, aby bylo možno přijmout kvalifikované rozhodnutí," uvedla Ivanco.
V případě zdanění podniků má vyšší sazbu než ČR například Rusko (20 %), Rakousko (25 %) nebo Slovensko(23 %). Naopak pouze 9% zdanění firem je v Černé hoře a 10% v Makedonii.
V případě DPH má opět nejnižší základní sazbu Černá hora, a to 17 %. Stejnou sazbu má i Bosna a Hercegovina. 20% základní sazbu má Rakousko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajina. V ČR je základní sazba daně z přidané hodnoty 21 %. Vyšší ji mají pak v Chorvatsku, Řecku, Maďarsku, Polsku nebo Rumunsku.