10 investičních bublin, které mohou brzy splasknout

1. Zlato

Cena zlata vzrostla od roku 1998 z 294 dolarů za trojskou unci až nad 1 400 dolarů. Podle řady analytiků je jeho dolarová cena již přehnaná, jiní věří v jeho takřka neomezené růstové možnosti.

Zlato přitom nemá takřka žádnou vnitřní hodnotu, pouze tu historicky danou, kterou má každá vzácná věc na světě. V televizi běží reklamy na zlaté šperky, zavádějí se "bankomaty" na zlaté pruty – to nemusí dopadnout dobře.

Cenu zlata sledujte zde

2. Čínský realitní trh

Nemovitosti v Číně letos zdražily jen o 9 procent, což na bublinu úplně nevypadá. Jenomže poptávka je obrovská, investovat do realit chtějí pomalu i číšníci a uklízečky z Pekingu a dalších velkých měst.

Právě amatérští investoři hrnoucí se do nemovitostí jsou znakem rostoucí bubliny. Nemluvě o tom, že stále více narychlo postavených budov zeje prázdnotou – nabídka, tedy stavba domů, totiž převyšuje růst bohatství Číňanů.

3. Alternativní energie

Solární energie stále není tak úplně ekonomická, a tak vlády (vzpomeňme na tahanice u nás doma) subvencují solární průmysl. Kromě vlny nevole to vyvolalo překotnou stavbu elektráren s cílem získat dotace na výrobu "ekologické" energie.

Ale po dražší energii nebude v "pokrizové" (kéž by) době taková poptávka. A tak výrobci panelů a majitelé elektráren budou muset projít sítem konkurence. Zlaté časy solární energie si minimálně dají přestávku.

4. Komodity

Nejen zlato, ale celá řada zemědělských a průmyslových komodit zažila v posledních měsících rally. Čína, Fed a neúroda v některých důležitých zemědělských oblastech – to jsou v současnosti hlavní motory komoditního růstu. Kdy se zadrhnou?

Ceny komodit sledujte zde

5. Apple

Hvězda technologického sektoru v obchodech i na burze. Všichni milují iPhone, možná přijdeme na chuť i iPadu. V kuchyni Steva Jobse se navíc jistě chystají i další pochoutky pro technomaniakální fajnšmekry.

Jenomže akcie Applu posílily za posledních 10 let o více než 1 200 procent. To samo o sobě vydá na pořádnou definici investiční bubliny. Podle odborníků může módní značce velice ublížit případný odchod Jobse, hlavního mozku i tváře značky. Kdy k němu dojde, nikdo neví. Kromě očekávaných novinek a rozvoje výrobků bude právě odpověď na tuto otázku pro budoucnost firmy klíčová.

6. Sociální sítě

Facebook má půl miliardy uživatelů. Ale co z toho? Někteří odhadují hodnotu firmy na 35 miliard dolarů – slušný balík. Ale akcie nejsou na volném trhu a obchoduje s nimi jen pár velikých "insiderů".

Twitter nevydělává prakticky nic a je oceňován na zhruba 1,5 miliardy. O zhruba 100 milionů dolarů méně si trh cení profesní manažerské sítě LinkedIn.

Neochota šéfů těchto sítí jít na trh vyvolává nejasnosti a pochyby trhu o ceně. Navíc, kdo zažil technologickou bublinu před 10 lety, bude už vždy opatrnější, pokud jde o "rakety", kterou zatím sociální sítě bezpochyby jsou. Mohou však kdykoli narazit na pancíř, jen nikdo neví, co to přesně bude.

7. Akcie na mladých trzích

Za poslední dva roky vzrostl index těchto akcií o zhruba 140 procent. Například Barton Briggs z Morgan Stanley Asset Management, který předpověděl americkou akciovou bublinu na přelomu tisíciletí, si myslí, že je růst akcií emerging markets zhruba v polovině.

Země jako Indonésie, Austrálie, Rusko nebo Brazílie rostou velice rychle, ačkoli světová ekonomika žádné překotné tempo nedrží. Jejich růst je často tažen vysokými cenami komodit, u nichž samotných je bublina velkým tématem. S nimi by "splaskly" i ekonomiky těchto zemí.

8. Malé technologické firmy

Připomeňme si jeden letošní případ: Giganti Hewlett-Packard a Dell se prali o poměrně malou firmu 3Par. Nakonec HP zaplatila 2,4 miliardy dolarů, což bylo 325krát více než EBITDA firmy 3Par.

Kolik podobných "kaufů" bude ještě potřeba, aby si investoři uvědomili, že "small-tech" jsou zkrátka bublina a slušely by jim nižší ceny?

9. Americký dolar

Ačkoli dolar letos z různých důvodů vůči euru oslabil (o zhruba 10 procent), podle mnoha odborníku je stále v "bublinovém teritoriu". Ke splasknutí dojde, až zahraniční investoři přestanou kupovat americká aktiva – akcie a dluhopisy.

Budou se totiž bát americké inflace, která způsobí nižší reálnou návratnost dolarových investic. Ačkoli Čína bude americké dluhopisy asi držet "navěky", penzijní fondy v Japonsku a pojišťovny v Evropě zareagují na americkou inflaci jejich výprodejem.

Vývoj směnného páru EURUSD sledujte zde

10. Americké vládní dluhopisy

Dá se vést dlouhá diskuse s krátkým koncem na téma, zda Spojené státy vůbec někdy mohou splatit svůj takřka 14bilionový dluh, který drží především zahraniční hráči. Ti tak mohou přestat nakupovat.

A bublina splaskne právě ve chvíli, kdy bude mít americká vláda problém prodat své dluhopisy (vzpomeňme na Irsko nebo Řecko, jakkoli jejich pozice na světovém trhu je s americkou nesrovnatelná). Místo půjčování si peněz tak bude administrativa peníze tisknout, což se v posledních letech děje v míře nebývalé. Tento "lék" se tak postupně může stát jedem.