6 důvodů, proč je inflace v Česku tak vysoká

Vrtá vám hlavou, proč patří míra spotřebitelské inflace v Česku aktuálně k nejvyšším v Evropě? Několik možných příčin jsem se pokusil sepsat.

Ceny zboží a služeb rostou v Česku aktuálně nejrychleji v celé Evropě kromě Estonska a Litvy. Přesná analýza všech různých důvodů tohoto stavu a kvantifikace jejich relativní síly nejspíše není možná. Můžeme se ale pokusit najít důvody rozdílů v inflaci jednotlivých zemí. Ty společné – drahá ropa, drahá pšenice a podobně – jsou známy dostatečně.

ČR - meziroční míra spotřebitelské inflace
ČR - meziroční míra spotřebitelské inflace

Pokud jde o česká specifika, na prvním místě nelze neuvést napjatý domácí trh práce. Tento faktor je tu již řadu let, česká míra nezaměstnanosti je nejnižší v celé Evropské unii již od počátku roku 2016. Převaha firemní poptávky po pracovní síle nad její nabídkou ze strany domácností se po pauze během koronavirové krize vrátila loni v plné parádě.

Nedostatek obav průměrného českého pracovníka, že by mohl přijít o místo nebo že by jeho příjem přestal převyšovat inflaci, dlouhodobě vedl k tomu, že české domácnosti v roli spotřebitelů doposud tolerovaly růsty spotřebitelských cen více než v jiných zemích. Ve firmách byl důsledkem tohoto napětí větší tlak na růst mzdových nákladů, který se pak promítal i do cen v obchodech a ve službách. V posledních měsících samozřejmě nastal brutální obrat. Napětí na trhu práce jako faktor růstu cen tedy nejspíše slábne, nicméně zatím přetrvává.

Zadruhé lze poukázat na rozhazovačné hospodaření vlády a parlamentu během koronavirové krize. O dokonalé promyšlenosti a efektivnosti vládních opatření na podporu ekonomiky v době pandemie v zemích kolem nás bychom si asi neměli dělat přehnané iluze. Nicméně například mimořádný příspěvek důchodcům na konci roku 2020 (kdy důchodci podle různých průzkumů netrpěli o nic více než jiné skupiny obyvatel) a zejména redukce zdanění příjmů od ledna 2021 (kdy bylo jasné, že domácí poptávka bude po skončení protiepidemických restrikcí i bez tohoto opatření silná) jsou opatření ze soudku, na který většina politiků vládnoucích ve zbytku Evropy pravděpodobně přece jen žaludek neměla. Nadbytečných, covidem-19 nevyprovokovaných výdajů z české veřejné kasy v roce 2021 je mým odhadem závratných 140 miliard korun.

Třetí faktor se týká cen nemovitostí. Do výpočtu inflace vstupují jen ceny nových nemovitostí (bez cen pozemků), přičemž váha v celém spotřebním koši je jen lehce přes dvě procenta. Pokud ale tyto nemovitosti koncem loňského roku podražily o čtvrtinu, pak jen tato položka vnesla do inflace přes půl procentního bodu.

Je samozřejmě otázka, proč zrovna v posledních měsících růst cen nemovitostí v Česku zrychlil natolik, že se prodral na čelo celé EU. Rád bych se mýlil, ale mám podezření, že v pozadí je mimo jiné nízká finanční gramotnost české populace, a to v tom smyslu, že mnozí Češi z předchozího rychlého růstu cen zdejších domů a bytů usuzují, že to tak bude navždy, a to přinejmenším zrovna u toho konkrétního domu nebo bytu, který koupili, a tedy že na takové investici nelze prodělat. Mnohem standardnější, likvidnější a (díky diverzifikaci) nejspíše výrazně méně rizikové investice v podobě podílových fondů tito lidé ve svých investičních úvahách úplně přeskakují pod heslem "cihlám rozumím, finančním trhům nikoli".

Začtvrté, česká vláda byla dosud oproti cizině opatrná ohledně stropování cen, odpouštění daní a dalších opatření, která v jiných zemích spotřebitelskou inflaci uměle snižují. Například Maďaři zavedli stropy na ceny pohonných hmot a některé potraviny, což jsou položky s velkou váhou ve spotřebním koši. Výsledkem je tak snížení celkové oficiálně naměřené inflace.

V posledních týdnech se postoj české vlády mírně mění. Začíná zmiňovat možnost úředně tlačit dolů marži rafinérií nebo pumpařů a nově také marže u základních potravin. Pokud na těchto nebo kterýchkoli dalších trzích konkurence nechybí, je z mého pohledu lepší nechat stanovení výše marže na tržních silách. V opačném případě je úřední zásah namístě.

Tím se dostáváme k pátému možnému faktoru vyšší české inflace. Nelze vyloučit, že přinejmenším některé trhy v rámci Česka skutečně trpí (oproti jiným zemím) větším nedostatkem konkurence a že hráči na těchto trzích jsou schopni zneužít nynějšího cenového úprku k přechodnému navyšování své marže více než v jiných zemích. Znamenalo by to, že český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dělá svou práci hůře než jeho protějšky v jiných zemích.

A konečně šestým faktorem je značná otevřenost českého hospodářství. Ta způsobuje, že oproti větším a uzavřenějším ekonomikám, jako jsou třeba Polsko nebo Německo, hraje postpandemický nárůst cen mezinárodní dopravy a logistiky v Česku větší roli.

Najdou se samozřejmě i faktory, které českou inflaci naopak tlumí více než jinde. Konkrétně třeba ceny elektřiny pro domácnosti se v Česku zatím zvýšily méně než ve většině Evropy. Přitom ale váha ostatních složek celkové maloobchodní ceny (tedy přenosu, distribuce, poplatků a daní) je v Česku pod evropským průměrem. Tyto složky tedy tlumí dopad růstu cen samotné elektřiny do maloobchodních cen oproti většině Evropy méně. Jedním možným vysvětlením této záhady je, že české domácnosti oproti svým protějškům jinde v Evropě dosud více využívaly dlouhé fixace cen elektřiny. Energetická drahota tedy do rodinných nákladů vtrhne s větším zpožděním (a problém pádu českých domácností do režimu dodavatele poslední instance možná nebyl v evropském srovnání o tolik větší, aby dokázal tuto relaci obrátit).

Občas slyšíme podezření, že za mimořádnou výší nynější české inflace je kurz koruny. Pokud ta slábne, zdražuje to dovozy a zvyšuje inflaci. Toto podezření je ale liché. Několikatýdenní výkyv kurzu koruny ke slabším hodnotám po ruské invazi na Ukrajinu sice nejspíše zvýšil tlak na ceny pohonných hmot, ale nad rámec tohoto konkrétního efektu byl onen výkyv příliš krátký na to, aby zdejší inflaci významně ovlivnil. A posilování koruny v předchozích měsících naopak pomáhalo inflační tlaky aspoň mírně snižovat.

EUR/CZK

Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Michal Skořepa
Přestat sledovat
Obrázek: Pexels.com
30. 6. 2022 17:09
O válce na Ukrajině, (ne)jednotě Evropské unie i potratech v Americe aneb Když (téměř) všechno…
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Geopolitika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Ukrajina
Přestat sledovat
Obrázek:
30. 6. 2022 12:27
Pírko (Bohemian Empire) & Žabža (FINAX): Jak "hrát" bouři na trzích a v ekonomice?
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Medvědí trh
Přestat sledovat
Panika na trzích
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Obrázek: Wikimedia Commons
29. 6. 2022 17:04
Americké akcie: Proč se (z)hroutí technologická bublina 2.0
Americké akcie
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat
Obrázek: Thinkstock
28. 6. 2022 12:34
Petr Novotný (Investiční web): Proč nyní "(ne)dipovat" trh aneb grafy z burzy, které (ne)stárnou
Americké akcie
Přestat sledovat
Ekonomické a tržní indikátory
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Korekce na trzích
Přestat sledovat
Medvědí trh
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Přestat sledovat
S&P 500
Přestat sledovat