7 důvodů, proč USA nadále povládnou světové ekonomice

Nejenže optimisté očekávají, že by se ekonomika USA měla vrátit k dřívějším rychlým tempům růstu a snížit zadlužení ve vztahu k HDP. Podle Garyho Shillinga, známého investora a autora sloupků pro Bloomberg, by Amerika měla těžit ze sedmičky dlouhodobých výhod.

Spojené státy budou benefitovat z velikosti domácího trhu a ekonomického růstu založeného na zlepšující se produktivitě. Do karet ekonomice hrají příznivé podnikatelské prostředí, technologické inovace a otevřená imigrační politika.

Peníze navíc plynou tam, kde se něco děje. A trh s americkými státními dluhopisy je světovou jedničkou jak co do velikosti, tak bezpečí vnímaného investory.

Volný trh je dalším plusem. Zahraniční investoři drží raději měnu země, v níž finanční aktiva podléhají jen minimu restrikcí. Evropa se této výhody do jisté míry vzdala poté, co byla zasažena dluhovou krizí, o Číně ani nemluvě.

1. Demografie

Ve Washingtonu se v souvislosti s imigrační politikou neřeší to, jak příliv imigrantů omezit, soustřeďuje se naopak na to, jak nalákat do země vzdělanou a kvalifikovanou zahraniční pracovní sílu. Podobně vstřícnými státy jsou snad už jen Kanada a Austrálie. Imigranti jsou obecně mladší ve srovnání s průměrným věkem v USA a vykazují vyšší míru porodnosti (2,06), což je již blízko poměru potřebnému pro udržení stávající populace (2,1). Jen pro ilustraci, nejnižší míra porodnosti je v Japonsku (1,39) a vlivem politiky jednoho dítěte v Číně (1,55).

Do roku 2040 bude poměr počtu Američanů v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel nejvyšší ze všech vyspělých zemí (60,3 %). Poměr v Číně by měl klesnout na 63,1 % ze 72,4 % v roce 2010.

2. Nová pracovní síla

I kdyby se 2 miliony lidí, kteří přišli o práci z "nedemografických" důvodů (například recese), nikdy nevrátily do pracovního procesu, protože jejich kvalifikace "zastarala", měly by Spojené státy zaznamenat 3,5% reálný ekonomický růst, jakmile bude dokončen proces oddlužování. Aby USA udržely míru produktivity na stabilních 2,5 %, potřebují dalších 1,44 milionu nových pracovních míst (zaměstnanost by měla růst o 1 % ročně).

Bureau of Labor Statistics odhaduje, že počet obyvatel poroste o 2,2 milionu ročně. Se současnou mírou participace pracovní síly 63,3 % to představuje 1,4 milionu nových pracovních míst. Klesající míra nezaměstnanosti by měla ekonomice rovněž pomoci.

3. Podnikatelský duch

Navzdory spekulacím, že se podnikatelský duch v USA ztrácí, je americký vzdělávací systém i přes řadu nedostatků nadále oproti zahraničí efektivnější. Američtí studenti jsou motivováni k nezávislému a kreativnímu myšlení. Zahraniční studenti bývají na amerických univerzitách často zaskočeni, když jsou povzbuzováni k tomu, aby kladli otázky svým profesorům. Japonsko zcela popírá individualitu a čínský vzdělávací systém preferuje rutinu jen s malým důrazem na zvídavost studentů. Čína obecně zůstává silně byrokratická. I přes robustní růst je zde většina průmyslu spojena s neefektivními státními podniky.

4. Oslabené odbory

Odbory jsou v USA hudbou minulosti. Pozitivním efektem toho je větší mzdová flexibilita. Klesající mzdy jsou sice pro jednotlivé zaměstnance nepříjemné, ale všeobecně vedou k mnohem konkurenceschopnější pracovní síle. Například americké automobilky zachráněné před bankrotem zavedly pro nové pracovníky mzdu 14 USD za hodinu. V roce 2011 to bylo průměrně 38 USD (v Německu 66 USD). A výsledek? Auta se vyvážejí ve velkém.

5. Menší potřeba zahraničního financování

Deficit obchodní bilance reflektuje míru, do jaké investice převyšují úspory spotřebitelů, firem a vlády. S malou mírou úspor a velkými rozpočtovými deficity zůstává záporné saldo běžné bilance enormní (kolem 400 miliard USD ročně). Deficit je financován růstem zahraničních pozic v aktivech, jako jsou akcie, státní dluhopisy nebo nemovitosti (dolary se recyklují do dolarově denominovaných investic).

Shilling předpovídá růst v míře úspor domácností přes 10 %, jakmile bude dokončen deleveraging. "Američané nemají jinou volbu než více šetřit," píše. "Nevěří akciovým portfoliím jako investičnímu nástroji pro spoření na vzdělání svých dětí a financování důchodu."

Shilling nesdílí obavy, že by měly Čína a další země začít vyprodávat obrovské rezervy amerických státních dluhopisů a jiných dolarových aktiv. Pokud by je začaly prodávat, hodnota zbylých dluhopisů by klesla a vyhnalo by to vzhůru úroky, což by mohlo vyvolat globální recesi. Čína a další exportně zaměřené ekonomiky by byly největšími oběťmi.

Kolaps cen nemovitostí po silném odlivu hotovosti při refinancování hypoték eliminoval většinu kapitálu, kterým Američané dříve financovali nadměrnou spotřebu. Poválečné generace notoricky špatně spořily, a tak nyní musejí více pracovat, aby si našetřily na stáří. Jakmile poroste míra úspor, začnou zpomalovat výdaje, potažmo import (opak toho, co se dělo na začátku 80. let, kdy míra úspor klesla z 12 % na aktuální 1 %).

Růst spotřeby, který byl oporou ekonomiky, dosahoval 0,5 %, a byl tedy rychlejší než růst příjmů po zdanění. Kvůli 1 % růstu americké spotřeby musel import růst v průměru o 2,8 %. To pomáhalo exportně taženým asijským ekonomikám. Hrozbu poklesu exportu v důsledku růstu míry úspor amerických domácností si už dobře uvědomuje Čína a snaží se v reakci na to ekonomiku přeorientovat na růst tažený domácí poptávkou.

6. Dolar

Kredibilita dolaru byla narušena oslabováním od roku 1985. Přesto jeho vliv zůstává podstatný. Dolar ustál finanční krizi bez větší újmy, například na rozdíl od asijských měn a eura, které zdecimovala dluhová krize. Dlouhodobě posilující měna je pro USA výhodou - reflektuje ekonomickou, politickou a finanční sílu a potvrzuje status dolaru jako hlavní rezervní a obchodní měny.

USA zatím v tomto ohledu nemají přímého konkurenta. Přísně kontrolovaná ekonomika a finanční trhy v Číně diskvalifikují jüan v konkurenci k dolaru v dohledné době, podobně jako eurokrize na několik let vyřadila z tohoto souboje euro. Ani Japonsko nemá vzhledem ke své orientaci na export ambice, aby se stal jeho jen silnou světovou rezervní měnou.

7. Břidlice

Ameriku už nic nebrzdí na Blízkém východě, protože se vzhledem k získávání soběstačnosti díky těžbě z břidlic nemusí bát dopadů svých aktivit na ceny ropy.

Zdroj:
Bloomberg
Americká ekonomika
Přestat sledovat
Hospodářský růst
Přestat sledovat
Investiční a ekonomický výhled
Přestat sledovat
2. 3. 2021 17:01
VE STŘEDU OD 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (se Stanislavem Viktorinem)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
1. 3. 2021 12:21
Úspěšný byznys vs. narůstající nejistota: Myslete na nemyslitelné!
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Na americkém trhu probíhá spíše rotace, k hlubší korekci nevidím…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat