Analytik: EU může některé projekty proplatit až za několik let

"V některých případech vyplácí stát peníze již předem, například před dostavěním dotovaného hotelu. Většinou to ale bývají projekty na inovace a školení. Peníze odcházejí v několika splátkách. U jiných projektů jsou veškeré platby vypláceny státem až po skončení," uvedl Bartoň. V takových případech má podle něj stát až 90 dní na vyplacení peněz poté, co obdržel všechny dokumenty po dostavění.

Teprve až vyplatí celou dotaci, může stát podle Bartoně požádat Evropskou komisi o souhrnnou platbu. "Ty jsou certifikovány zhruba v kvartálním sledu. Komise peníze proplatí, ale ponechá si zhruba deset procent zádržné, dokud nejsou projekty zkontrolovány auditem. Vše by mělo být dořešeno již ve vypořádání účetního roku, který trvá od července do června," doplnil Bartoň.

Deset procent je zadržováno až do února příštího roku následujícího po účetní závěrce v červnu. "V případě, že jsou audity v pořádku, tyto peníze přicházejí relativně rychle, v jednotkách týdnů," dodal Bartoň.

Evropská komise proplácí maximálně 85 % objemu dané dotace, u některých programů je tento podíl nižší. Česko má na programové období 2014 až 2020 k dispozici 23,9 miliardy eur.

Česko může v současném období čerpat v deseti operačních programech. Za každý z nich odpovídá jiný úřad, pouze ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a ministerstvo zemědělství (MZ) mají pod sebou dva.

Jde o programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (zodpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu), Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství), Zaměstnanost (ministerstvo práce a sociálních věcí), Doprava (ministerstvo dopravy), Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí), Integrovaný regionální operační program (MMR), Praha - pól růstu (hlavní město Praha), Technická pomoc (MMR), Program rozvoje venkova (MZ) a Rybářství (MZ). V roli hlavního koordinátora působí MMR, kde sídlí Národní orgán pro koordinaci. Za proplácení odpovídá ministerstvo financí.

Zodpovědná ministerstva pravidelně vyhlašují výzvy, kde jsou vymezeny podmínky poskytnutí a čerpání dotací. Jde například o druh stavby, potenciální příjemce, o maximální a minimální výši na projekt, termín podání přihlášky nebo časový údaj, do kdy je nutné projekt uskutečnit nebo dokončit. U takzvaných "měkkých" projektů jde například o rekvalifikace, konference nebo školení. Pod "tvrdé" projekty spadají třeba investice do dopravní infrastruktury.

Ministerstvo následně ze seznamu přihlášených projektů vybere ty, které budou z daného projektu podpořeny. Po podpisu smlouvy s příjemcem dotace začíná realizace projektu. Příjemce poté sepíše žádost o platbu. Ministerstvo financí se následně ujistí, jestli byly peníze využity v souladu s danými pravidly, a žádost proplatí ze státního rozpočtu. Evropská komise následně proplatí peníze do rozpočtu ministerstva financí.

Česko má v programovém období 2014 až 2020 k dispozici 23,9 miliardy eur. Podle údajů MMR mělo Česko ke konci října smluvně zajištěno 474 miliard korun, tedy necelé čtyři pětiny. Nejde o proplacení, komise pouze rozhodla, že tyto dotace poskytne.

Do konce října Evropská komise Česku proplatila 208 miliard korun, tedy zhruba třetinu schváleného objemu. Podle takzvaného pravidla N+3 lze dotace v tomto programovém období čerpat až do roku 2023.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Necelá čtyři procenta nebyla vyčerpána.