Bankrot Řecka "zalepí" daňoví poplatníci
Řecká hospodářská situace je momentálně nezáviděníhodná. Země se nachází ve slumpflaci (klesá reálný produkt - slump - a roste cenová hladina - inflace). Pokles HDP v prvním kvartálu 2011 dosáhl meziročně 4,8 procenta, inflace 3,7 procenta a míra nezaměstnanosti v březnu vystoupala na 16,2 procenta. První záchranný balíček ve výši 110 miliard eur Řekům nestačil a teď se připravuje druhý, který by měl dosahovat až 100 miliard eur.


Nedávno šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet naznačil, že by mohl podpořit měkkou restrukturalizaci Řecka, spočívající v "dobrovolné" výměně splatných dluhopisů za nové s prodlouženou splatností o dalších sedm let. Tento návrh by ratingové agentury považovaly za vyhlášení bankrotu Řecka, neboť věřitelé by pravděpodobně byli donuceni přistoupit na nové a méně výhodné podmínky, spočívající například v nemožnosti použít staré dluhopisy jako finanční zajištění u ECB.
K měkké restrukturalizaci, na které by se podíleli soukromí věřitelé, zřejmě nedojde minimálně do roku 2013. Vyhlášení bankrotu Řecka, kterým v případě změny podmínek vydaných dluhopisů hrozí ratingové agentury, by totiž nahrálo spekulantům sázejícím na pokles cen dluhopisů či kupcům takzvaných swapů úvěrového selhání, kteří nevlastní řecké dluhopisy.
Řecko přijde o suverenitu, protože neumí šetřit
Již v roce 2013 má ovšem platit mechanismus pro vyhlášení a řízení bankrotu evropské země, přičemž se očekává, že v té době bude trojka (ECB, EFSF a MMF) vlastnit zhruba polovinu vydaných řeckých dluhopisů.
Po roce 2013 tak může dojít k měkké či tvrdé restrukturalizaci, kterou zaplatí zejména bezbranní daňoví poplatníci eurozóny prostřednictvím umazání části hodnoty držených dluhopisů trojky.
Psáno pro Lidové noviny.
Záchrana Řecka jako zástěrka. Pro koho je výhodná?