Boháči a naháči: Sociální nůžky se v ČR rozevírají stále více

občané České republiky si i dnes, více než dvacet let po pádu komunismu, velmi těžko zvykají na to, že jsou mezi nimi mnohem bohatší lidé. Závist a odsuzování vyšší třídy není racionálním způsobem sociální komunikace. Je ovšem potřeba připustit, že spousta "zbohatlíků", kteří své jmění začali shromažďovat během divokých 90. let minulého století, ke svým penězům nepřišla cestou, jež by se měla obdivovat – ba naopak. Co si o sociálních nerovnostech u nás myslí oslovení odborníci?

Na nerovnost nejvíce doplácí střední třída

Výrazné rozdíly mezi příjmy bohatých a chudých nevytvářejí v žádné společnosti optimální atmosféru. Problém nastává především ve chvíli, kdy se výrazně polarizuje podíl superboháčů a lidí, kteří trpí materiálním nedostatkem.

Se situací v USA, v Latinské Americe a rozvojových zemích se Česká republika nemůže srovnávat. Přesto se tato problematika stává tématem diskuzí našich předních ekonomů. Problém může nastat, pokud se bude příjmová nerovnost přenášet z generace na generaci. Přílišné sociální rozštěpení na základě finančních faktorů může mít negativní důsledky na rozvoj celé společnosti.

Nejbohatší i nejchudší občané si za posledních dvacet let polepšili. K této změně však došlo na úkor střední třídy, která spíše stagnuje.

Další věcí je, že občané České republiky si i dnes, více než dvacet let po pádu komunismu, velmi těžko zvykají na to, že jsou mezi nimi mnohem bohatší lidé. Závist a odsuzování vyšší třídy není racionálním způsobem sociální komunikace.

Na druhou stranu je potřeba připustit, že spousta "zbohatlíků", kteří svá jmění začali shromažďovat během divokých 90. let minulého století, ke svým penězům nepřišla cestou, jež by se měla obdivovat – ba naopak.

Peníze samy o sobě se nesmějí stát rozhodující hodnotou a předpokladem společenské prestiže ani prostředkem k tomu, aby si člověk mohl vzdor zákonům i jiným normám dělat, co chce.

Někdy to tak v Česku bohužel vypadá. Ti, kteří své bohatství získali poctivou prací, by neměli zůstávat mimo veřejné dění. Ostatní občané by měli vidět, že tu existuje i zákonná cesta k úspěchu a že lidé, kteří se po ní vydali, se stali úspěšnými.

Jaký mají na tuto problematiku názor oslovení odborníci? Jak se podle nich projevují rozdíly v příjmech bohatých a chudých v České republice? Mělo by se proti tomuto jevu nějak bojovat? A pokud ano, jakým způsobem?

PETR MACH, ekonom

Rozdíl mezi příjmy chudých a bohatých se neustále zvětšuje, protože bohatí bohatnou díky zákonům vylobbovaným na úkor chudých, a to nejen v České republice, ale celosvětově.

Například zákony o podpoře výroby nafty a benzínu z řepky či elektřiny ze solárních elektráren způsobují, že lidé platí stále více za chleba, za elektřinu a za benzín, a lidé jako pan Babiš a další na jejich úkor bohatnou. Řešit by se tato nerovnost měla zrušením těchto zákonů. TOMIO OKAMURA, viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Jde spíše o otázku pro ekonomy a sociology. Nevím, jak se tento jev projevuje v ČR. Ještě loni tři čtvrtiny dotázaných Čechů měly pocit, že mají průměrný příjem a necítily se být chudé. Současné reformy zahýbaly nejen příjmy, ale také žlučí většiny pracujících, a tak se dá očekávat růst sociálního napětí.

Spokojenost s příjmy klesá. Spravedlivé a realizovatelné řešení nezná asi nikdo – po celý moderní věk se příjmy nejchudších i průměrných zvyšovaly. V současnosti se po celém světě nůžky mezi chudými a bohatými opět rozevírají. Ovšem chudí jsou na tom dnes nesrovnatelně lépe než chudí v 19. století.

Řešit příjmovou nerovnost v praxi nelze (bez znárodňování a diktované nivelizace příjmů). Jediné, co můžeme a musíme dělat, je udržovat sociální smír – tedy aby bohatí bohatli legálně a pokud možno "spravedlivě", a chudí aby měli základní sociální jistoty. Tedy to, že neumřou hlady, nezmrznou na ulici a dostanou vzdělání a zdravotní péči.

V tomto ohledu se dnes bohužel snažíme tyto jistoty lidem osekávat. Není to správná cesta – protože za každým úspěchem bohatého jedince je potřeba vidět celou společnost, bez níž by dotyčný nezbohatl.

JIŘÍ PEHE, politolog

Bohužel se zvětšující se příjmové rozdíly projevují jak v podobě postupného vzniku "ghett" (například romského obyvatelstva), tak v podobě dalších sociálních rozdílů. O tom svědčí například i skutečnost, že ačkoli průměrný plat je dnes už okolo 23 tisíc korun měsíčně, většina lidí si může o takovém příjmu nechat jen zdát.

To znamená, že malý počet lidí má příjmy vysoce nadprůměrné, zatímco většina podprůměrné. Řešit se to dá například progresivním zdaněním.

Názory dalších osobností si přečtěte v pokračování článku na serveru Peníze.cz

Česká ekonomika
Přestat sledovat
26. 10. 2021 20:30
VE STŘEDU V 9 HODIN ŽIVĚ: Představení Indexu investiční gramotnosti. Ptejte se odborníků i vy!
Finanční gramotnost
Přestat sledovat
Investování
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Pravidla a doporučení pro investování
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 10. 2021 12:00
Investorský magazín: Zlato jako opravdu bezpečný přístav aneb Proč (ne)řešit nákupní cenu
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Vzácné kovy
Přestat sledovat
Přestat sledovat
23. 10. 2021 20:00
Lukáš Novotný (WOOD & Company): Začátek výsledkové sezóny na Wall Street vyzněl slibně, čísla bank…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
23. 10. 2021 14:29
Blíží se první SPAC v Česku. Jaké jsou její výhody?
Evropské akcie
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat