Brexit a česká ekonomika: Zpomalení ano, recese ani náhodou! A tak se na ni vláda ani nechystá

Poprvé po více než třech letech poklesl v červenci český index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu pod 50 bodů, tedy do pásma, které v očekáváních respondentů ankety představuje pokles ekonomické aktivity. Vzhledem k tomu, že se jedná o první průzkum po britském referendu a že v Británii na rizika spojená s poklesem hospodářství zareagovala centrální banka uvolněním měnové politiky, vyvstává otázka, zda v Česku očekávat něco podobného.

I když je pro Česko Británie z hlediska přebytku obchodní bilance třetí nejdůležitější zemí (asi 130 miliard korun přebytku v roce 2015) a struktura českého exportu do ostrovního království (kapitálové zboží, dopravní technika) znamená, že jistý negativní dopad zpomalení britské poptávky na český růst bude patrný, recesi český PMI nesignalizuje.

Ačkoli se PMI propadl, jedná se o izolovaný indikátor, který negativní vývoj pouze naznačuje. Ostatní data nic takového nesignalizují. Důvěra firem měřená ČSÚ (na větším počtu subjektů, než probíhá dotazování agentury Markit, která sestavuje PMI) v červenci mírně vzrostla (z 12,3 na 12,9 bodu), u důvěry měřené Evropskou komisí dokonce optimismus v průmyslu vzrostl v červenci na nejvyšší hodnotu od dubna 2011.

Německé předstihové indikátory (Ifo, PMI) zůstaly v červenci také v podstatě beze změny. Takovou "netečnost" bychom přitom u země, ze které pochází nejvíce britských dovozů (14 %), v případě přelévání dopadů výsledku britského referenda do kontinentální ekonomiky nečekali.

I spotřebitelská důvěra zůstává vysoká – v Česku sice v červenci poklesla na nejnižší hodnotu od konce roku 2014, sestupný trend ovšem trvá od začátku roku a i nyní je ukazatel výrazně nad historickým průměrem.

Brexit dle našeho odhadu bude českou ekonomiku v nejbližších šesti čtvrtletích stát zhruba půl procenta HDP, recesi však nezpůsobí. A PMI (na grafu níže) se v srpnu určitě vrátí nad 50 bodů.

Babišův rozpočtový přebytek

A buďme rádi, že to na recesi nevypadá. Česká vláda se na ni totiž ani nechystá. Užívá si relativně dobré časy a na méně zářivou budoucnost jako kdyby nemyslela.

Český rozpočet skončil v prvním pololetí historicky nejlepším výsledkem +75,6 miliardy korun. Meziročně jde o zlepšení na úrovni 50 miliard (příjmy +31 miliard, výdaje -19 miliard). Ministr financí Andrej Babiš se v Hospodářských novinách pochlubil, že je to dáno efektivnějším výběrem daní ("…začala fungovat finanční správa…"). Tezi o kruciálním vlivu ministerstva financí na vývoj rozpočtu přineslo – ostatně jako každý měsíc – i pravidelné komuniké o pokladním plnění rozpočtu. To vše snad v duchu hesla, že stokrát opakovaná nepravda se stane pravdou, pravděpodobněji však z (lidem vlastní) touhy připisovat (i kdyby náhodný) úspěch svým činům.

Za bilancí rozpočtu jsou přitom z 90 % jiné faktory než aktivita ministerstva financí. Příjmy rozpočtu rostly z drtivé části díky přímým daním (+7,7 miliardy korun u firem a +7,1 miliardy korun u zaměstnanců), spotřebním daním (cigarety +3 miliardy) a odvodům na sociální pojištění (+13,6 miliardy). U první a třetí kategorie je evidentní stoprocentní vliv ekonomiky, u druhé vliv růstu spotřební daně z tabáku. Příjem z DPH, kde se mělo tažení ministerstva proti únikům projevit nejvíce, se zvedl jen o 3,8 miliardy korun (2,8 %), což ovšem při nárůstu maloobchodních tržeb o více než 8 % za první polovinu roku není nic, k čemu by byla potřeba tvrdá ruka ministra nebo jeho úředníků.

Ani výdajovou ukázněností se Babišův resort ohánět nemůže. Červnová data ukazují, že 19miliardová úspora výdajů byla způsobena poklesem kapitálových výdajů o 24 miliard. Běžné výdaje naopak vzrostly o 5 miliard, přičemž nebýt úspor na nákladech obsluhy státního dluhu způsobených poklesem výnosů na světových trzích a zkrácením maturity nově vydávaných dluhopisů, bylo by to ještě o 6 miliard více. U kapitálových výdajů je navíc pokles vynucen zvenčí, a to pomalejším čerpáním peněz z fondů EU, tedy menší potřebou vlastních spolufinancujících výdajů.

Mnohem více než účelová interpretace dat mi vadí návrat k mentalitě předkrizových let. Strukturální deficit rozpočtu se zhoršuje (předvolební "naklánění si" voličů, které právě začalo, nepomůže), a v případě recese, která jednou jistě přijde, tak bude ve státní kase opět zet stamiliardová díra. Ponaučení se z velké krize v letech 2008-2009 ve fiskální oblasti evidentně nenastalo.

Česká ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Indexy nákupních manažerů (PMI)
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Martin Lobotka
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
1. 3. 2021 12:21
Úspěšný byznys vs. narůstající nejistota: Myslete na nemyslitelné!
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Na americkém trhu probíhá spíše rotace, k hlubší korekci nevidím…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat