Christine Lagardeová: Veteránka světové politiky, která v ECB střídá Super Maria

Trojí historické prvenství má na svém kontě bývalá výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Jako první žena v historii vedla francouzské ministerstvo financí, stanula v čele MMF a nejnověji ji prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu potvrdili do funkce první šéfky Evropské centrální banky. Nastupuje v listopadu.

Francouzka Christine Lagardeová od července 2011 vedla Mezinárodní měnový fond. Letos v září oznámila odchod z funkce kvůli nabídce stát se šéfkou ECB. V čele banky od 1. listopadu nahradí Maria Draghiho a bude čtvrtou hlavou měnové autority eurozóny od vzniku instituce v roce 1998 a první ženou v jejím čele.

V čele ECB

Evropský parlament Lagardeovou podpořil 17. září. V 751členném evropském zákonodárném sboru pro ni hlasovalo 394 poslanců, 206 bylo proti, zbytek se zdržel. Souhlas parlamentu má ale spíše jen politický a symbolický význam, neboť europoslanci nemohou kandidaturu zablokovat.

Za své hlavní cíle v čele ECB označuje udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám. "Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body své agendy," řekla nedávno v europarlamentu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB nápomocna, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

Léta v MMF

V čele MMF kdysi vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu. Zatímco v roce 2011 soupeřila o místo v čele MMF s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem, při opětovné volbě v roce 2016 byla jedinou kandidátkou.

Lagardeová si jako šéfka MMF vysloužila uznání za to, že se v americkém Kongresu podařilo schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Za jejího působení v čele MMF fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond se zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.

Před třemi roky varovala před negativními dopady případného brexitu, pro který se nicméně britští voliči v referendu v červnu 2016 rozhodli. Lagardeová se také v poslední době postavila za americkou centrální banku, když ji prezident Donald Trump kritizoval za rychlé zvyšování úrokových sazeb. Loni v březnu pak v roli výkonné ředitelky MMF doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit hospodářským útlumům. Státy používající euro také vyzvala k větší rozpočtové integraci.

Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Od června 2007 byla čtyři roky francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.

Jako ministryně financí si Lagardeová získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji časopis Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně. Forbes ji také řadí dlouhodobě mezi desítku nejmocnějších žen světa.

Životopis s jedním stínem

Narodila se jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956 do rodiny univerzitního profesora. Od mládí aktivně sportovala, v 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium v USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté vystudovala angličtinu a právo na univerzitě v Nanterre a vystudovala i Provensálskou univerzitu.

Kariéru udělala v právní firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Přes vedoucí pařížské pobočky se vypracovala až na vrchol do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala jako první žena prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.

Stínem nad její kariérou je soud, před kterým stanula kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V prosinci 2016 soud rozhodl, že se Lagardeová skutečně provinila nedbalostí, trest ani záznam do trestního rejstříku ale nedostala. Hrozila jí přitom pokuta a až rok vězení. Bezprostředně po verdiktu jí vedení MMF vyslovilo plnou důvěru.

Vždy elegantní Lagardeová je rozvedená a má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu.

Zdroj:
ČTK
Christine Lagardeová
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Centrální banky
Přestat sledovat
22. 9. 2021 17:07
Tibor Bokor: Automobilový průmysl se promění kvůli tlaku na ekologii, sdílení aut změní pravidla…
Přestat sledovat
Sdílená ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
21. 9. 2021 12:07
Igor Müller (NN Investment Partners): Ve střední a východní Evropě jsou stále velice atraktivně…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Erste Group Bank
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Pražská burza
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Varšavská burza
Přestat sledovat
20. 9. 2021 12:00
Investorský magazín: Skončí v dohledné době nemovitostní horečka v Česku?
Bydlení
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
20. 9. 2021 9:30
Petr Novotný (Investiční web): Trh řeší problémy Evergrande a jejich možné dopady, ceny akcií se…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat