ECB na prosincovém zasedání posílila programy na podporu ekonomiky, sazby nechala beze změny

Evropská centrální banka v prosinci opět vystřelila z bazuky. Oznámila posílení a prodloužení programů PEPP, TLTRO III, PELTRO či EUREP na podporu ekonomiky. Úrokové sazby potvrdila na stávajících úrovních. V nové prognóze ECB potvrdila výhled inflace pro příští rok, zhoršila však výhled vývoje HDP pro rok 2021.

Objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) banka navýšila o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb, a to přinejmenším do konce března 2022, dosud ECB počítala s trváním programu do konce června 2021. Reinvestice prostředků v rámci programu mají pokračovat minimálně do konce roku 2023.

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku zvyšování úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace. Došlo i k mírné úpravě parametrů programu.

Dále centrální banka oznámila plán na čtyři dodatečné refinanční operace programu PELTRO, který má podpořit hospodářský růst a zajistit hladké fungování peněžních trhů. Proběhnout mají v průběhu příštího roku.

V neposlední řadě centrální banka informovala o prodloužení platnosti regulačních úlev pro banky, jež mají podpořit úvěrový trh, a tedy odraz ekonomiky, a o prodloužení programu EUREP na poskytování likvidity v eurech centrálním bankám mimo eurozónu.

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

ECB - úrokové sazby (základní a depozitní)

Makroekonomická prognóza

V nové prognóze ECB potvrdila výhled inflace pro příští rok, zhoršila však výhled vývoje HDP pro rok 2021. Inflace podle nové predikce banky letos v eurozóně dosáhne 0,2 % (zářijová prognóza: 0,3 %), příští rok stoupne na procento, v roce 2022 se zvýší na 1,1 % (září: 1,3 %) a v roce 2023 pak dosáhne 1,4 %.

HDP eurozóny by letos měl spadnout o 7,3 %, v září čekala ECB propad o 8 %. Příští rok by ekonomika měla vzrůst o 3,9 % (září: +5 %), v roce 2022 by měla zpevnit o 4,2 % (září: +3,2 %) a v roce 2023 by měla přidat 2,1 %.

Tisková konference Christine Lagardeové

Během tiskové konference po zasedání šéfka ECB Christine Lagardeová řekla, že ačkoli výkon evropské ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl slušný a pokroky ve vývoji vakcín proti covidu-19 dávají naději na normalizaci situace, pandemie nadále představuje výrazné zdravotní i ekonomické riziko.

Nízká inflace je podle Lagardeové mimo jiné důsledkem slabé poptávky, která je dána opatrností spotřebitelů. Měnová autorita eurozóny nicméně věří, že ožívání ekonomiky eurozóny bude i s její podporou pokračovat a krizi se nakonec podaří překonat. Lagardeová ale vyzvala k trpělivosti.

Euro k dolaru po zasedání Evropské centrální banky posílilo, dopoledne se kurz pohyboval kolem 1,21 EUR/USD, po zasedání stoupl až k 1,2135. Výnos 10letých vládních dluhopisů Německa stoupl z -0,62 % na -0,59 %.

HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí vyskočil o 12,5 %, ceny v listopadu klesly o 0,3 %

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla oproti předchozím třem měsícům o rekordních 11,5 %. Výrazně se tak zotavila z útlumu ve druhém kvartálu, kdy HDP spadl o 11,3 % v důsledku dopadů pandemie nemoci covid-19. Tempo hospodářského růstu v samotné eurozóně činilo 12,5 %. Nejvýraznější růst ve třetím čtvrtletí zaznamenala Francie, kde se HDP zvýšil o 18,7 %, nejméně vzrostla řecká ekonomika, a to o 2,3 %.

Eurozóna - mezičtvrtletní vývoj HDP

Spotřebitelské ceny v eurozóně v listopadu stejně jako v předchozích dvou měsících meziročně klesly o 0,3 %. Inflace tak zůstává na nejnižší hodnotě za čtyři roky. Loni v listopadu ceny v eurozóně meziročně vzrostly o jedno procento. K setrvání inflace v záporných hodnotách přispěly ceny energií, které v listopadu v eurozóně klesly o 8,4 %. Naproti tomu ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků o 1,9 % vzrostly.

Eurozóna - meziroční inflace

Zdroj:
ČTK, ECB, CNBC
Přestat sledovat
Eurozóna
Přestat sledovat
Centrální banky
Přestat sledovat
Evropská ekonomika
Přestat sledovat
Podpora ekonomiky
Přestat sledovat
Kvantitativní uvolňování
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
25. 2. 2021 12:31
Dominik Stroukal: Kdo chce těžit z výhod bitcoinu, nesmí se bát propadů o desítky procent
Bitcoin
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Volatilita
Přestat sledovat
23. 2. 2021 17:01
Kateřina Zychová (Verdi Capital): Hotovost držíme na minimu. Smysl dávají akcie, zvažujeme větší…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
22. 2. 2021 17:06
Šnobr: Případná akvizice Vodafonu ze strany ČEZ by nemusela mít dopad na dividendu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Fúze a akvizice
Přestat sledovat
Telekomunikace
Přestat sledovat
22. 2. 2021 12:01
Investorský magazín: Ropná rally jako důsledek spekulací, nebo proces opřený o fundamenty?
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Ropa Brent
Přestat sledovat
Ropa WTI
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat