13. 8. 2022 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Tržní expertní výhled (Štěpán Hájek, XTB)
Evropská centrální banka ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Ještě více však zmírnila podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor a uvedla, že je připravená nakupovat další dluhopisy, pokud to bude potřeba.
Sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se spotřebitelská inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 % a že se hospodářství dokáže vyrovnat s dopady koronaviru.
Guvernérka centrální banky Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že HDP eurozóny by letos mohl spadnout o 5-12 %. Zdůraznila také, že hlavním cílem nástrojů, které banka používá, je zajištění likvidity na trhu a pokračování úvěrování domácností i podniků, a ocenila politické kroky na úrovni Evropské unie na podporu ekonomik, jež podle ní zažívají největší šok v mírových dobách. V případě potřeby je podle ní banka připravena opatření na podporu ekonomiky rozšířit.
Za posledních šest týdnů banka představila řadu stimulačních opatření, včetně toho, že zrušila limit pro nákupy dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz v rámci boje s dopady koronaviru.
Na minulém zasedání v polovině března ECB oznámila, že spustí dočasné programy TLTRO pro banky, aby jim poskytla další likviditu. Doplnila, že zatím sice nevidí v evropském finančním systému problémy s likviditou, ale nechce čekat až na dobu, kdy případně nastanou. Nyní oznámila snížení sazby TLTRO III o dalších 25 bazických bodů pod hlavní refinanční sazbou (celkem -50 bazických bodů).
Dalším podpůrným nástrojem je nový refinanční program PELTRO, který má podpořit hospodářský růst a zajistit hladké fungování peněžních trhů. Program PELTRO budou tvořit dodatečné refinanční operace, jejich start je naplánovaný na příští měsíc a jejich splatnost má být od července do září 2021. ECB také realizuje nouzový program nákupů cenných papírů PEPP v souhrnném objemu 750 miliard eur.
Analytici očekávají, že centrální banka v příštích měsících zvýší cíl nákupu dluhopisů pro letošní rok a přidá na svůj seznam bondů vhodných k nákupu také bondy s neinvestičním ratingem, aby podpořila eurozónu po očekávané vlně snižování ratingů. Současně se ovšem bankéři podle analytiků budou snažit udržet tlak na politiky, aby přišli s fiskální pomocí pro své ekonomiky.
Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činil podle sezónně přepočtených údajů 3,5 %, v eurozóně 3,8 %. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. V meziročním srovnání hrubý domácí produkt v EU klesl o 2,7 %. V zemích platících eurem byl meziroční propad hlubší, dosáhl 3,3 %.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu kleslo na 0,4 % z březnových 0,7 %. Na citelném poklesu tempa růstu se podepsal především další propad cen energií. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 %. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 %.